Koho volit?

Aktualizováno 9. 12. 2011

V době kdy se často mluví o oddalovaných „předčasných“ volbách si mnoho lidí zklamaných chováním provařených parlamentních partají opět klade otázku koho v příštích volbách volit. Pokusím se zhodnotit a zdůvodnit koho budu a nebudu volit já až to přijde. Doufám, že to povede i k zamyšlení nějakého toho Čtenáře.

KSČM

Ať to mám hned za sebou. Strana která balancuje na hraně zákona už od od doby co u nás přestala být jediná legální má stále mnoho voličů, i když ti naštěstí zvolna vymírají. Nevím jak někdo soudný může volit stranu hlásící se k odkazu Lenina a Stalina kteří jen v Rusku zmasakrovali miliony lidí, nemluvě o Mao C’tungovi, Kubě nebo Kambodži. Kromě důchodců vzpomínajících na modřejší nebe, zelenější trávu a uhelné prázdniny je naštěstí volí jen pár zvrhlíků. Já mezi ně nepatřím.

ČSSD

Na to, jak má strana dlouhou historii je její chování aktuálně za vedení soudruha Paroubka poněkud smutné. Ne že by předchozí dlouholetý předseda Zeman byl o mnoho menší hulvát, ale Paroubek dovedl toto společně se slizkým Rathem do extrému. Chování řeznického psa, snaha o urvání kde se co dá, neustálý oportunismus, korupční aféry, to vše mě jen utvrzuje v silně negativním názoru na ČSSD a její voliče.

ODS

Ano, přiznávám se, ODS jsem volil v minulých volbách do parlamentu. Byla to zejména volba „proti Paroubkovi“, nicméně před volbami také měli z mého pohledu docela rozumný program. Pak však přišla vláda za pomoci přeběhlíků spolu s KDU-ČSL a Zelenými, která dala programu pěkně na frak. Během vládnutí proběhlo pár korupčních afér, např. Aleškova, což by však šlo považovat za chybu jednotlivce. Nejasné přeběhlictví Melčáka, Pohanky a Snítila však stranu zdiskreditovalo jako celek a silná podpora Lisabonské smlouvy a snaha co nejrychleji její schválení zamést pod koberec mi však stranu znechutilo. (Zajímavé že příznivci LS většinou argumentují tím, že „jsme Evropě jen pro smích“, bez racionální argumenty povětšinou nikde.) Přes slibný začátek její vláda nakonec byla jen parodií na původní program. Příště s mým hlasem proto počítat nemůže.

KDU-ČSL

Lidovci také nejsou se svými 90 lety historie zrovna novou stranou na české politické scéně. A přestože se snaží jít do koalice s každým za což jsou často kritizováni, svůj program podpory rodin s dětmi si drží. Nicméně zaměřením jsou spíše levicoví (i když Mirek má některé liberální ekonomické názory) a proto pro mě nevolitelní. Štědrá sociální podpora je kvůli demografickému vývoji do budoucna bránou do pekel popř. socialismu, což vyjde podobně. Mimo jiné proto také ne.

Strana zelených

Dle mého názoru je dobře, že nějaká organizace upozorňuje na ekologické aspekty lidského jednání, ale že bych je musel mít ve vládě, to ani náhodou. I tak malá strana, která se do parlamentu v roce 2006 dostala jen tak tak se navíc poté rozdělila kvůli neshodám. Navíc po pár vystoupeních PhDr. Kateřiny Jacques a nesmyslech MUDr. Жәмилә Алмасқызы Стеһликова pochybuju že získají v příštích volbách přes 2 %, natož 5.

Neparlamentní strany

OK, zatím to vypadá, že „není koho volit“, jak často slyším. Na námitku, že kandidovalo 26 politických stran, tak jestli si dotyčný prostudoval programy všech pak slyším většinou variaci na téma „Ty nemá cenu volit, do parlamentu se nedostanou, raději zvolím menší zlo“. S tímto přístupem nám však bude zlo vládnout stále, i když, pravda, o něco menší. Poslanci mají pěkně svá místa pojištěna znalostí psychologie a aplikací 5% hranice pro vstup (což by ve volbách 2006 bylo např. 5 348 976 * 0,05 ~ 267 449 voličů. To je například téměř počet obyvatel Plzně a Hradce Králové dohromady (274 575 k 1. 1. 2009). Psychologie sice funguje, ale to málo, co můžu udělat pro změnu vládnoucí garnitury dělám – půjdu k volbám abych přidal svého cca 1,87e-5 % své zvolené straně, resp. cca 3,74e-4 % k tomu aby se strana dostala do parlamentu. A co má podobný vliv – píšu článek sem, kde si ho málokdo přečte. Pojďme si tedy projít strany, které mě zaujaly.

SNK Evropští demokraté

Ve volbách 2006 získali cca 2,08 % hlasů, nebyli na tom tedy zdaleka špatně. Co se týče programu, byl relativně liberální, což má mé sympatie. Strana se však snažila získat hlasy spíše zaměřením na „cool speak“ pro mladé, než nějakými racionálními argumenty, což spolu s provařenými osobami pánů Kasla a Zieleniece vedlo k tomu, že jsem stranu z úvah vypustil.

Top 09

Mladičká strana se známými tvářemi, která se označuje jako „Demokratická, ryze konzervativní s absolutní absencí populismu.“ Nekecají, o korupci ani slovo. Dalo se to čekat, ale stejně škoda.

Nezávislí demokraté

Ano, jedná se o stranu dosti kontroverzního PhDr. Vladimíra Železného. Doktor filozofie v politice? Proč ne. Odsouzen za krácení na daních? OK, to se dá považovat za záslužnou činnost :o) Jeho hlasování v parlamentu mi bylo vcelku sympatické. Nicméně jejich spojení se Stranou za životní jistoty (socialistické vlády a korupce) mi naznačuje, že půjde asi více o hlasy než o program. Tudy tedy ne.

Národní strana

Jistě jedna z nejkontroverznějších stran na české politické scéně. A několik pokusů ji zakázat jim zajisté udělalo velkou reklamu. Proč se však o ní zmiňuju? Ne, nejsem vlastenec a ano, na webu mají i plno demagogie. Na druhou stranu to však někdy je spíše zdravý pohled na věc z jiného úhlu. Neboť dnes je tabu mluvit o problémech s imigranty, cikány a jinými menšinami. Jistě, vidíme v historii kam vedlo mluvit o těchto věcech příliš. Ale také vidíme jak to vypadalo, když existoval ten jediný správný názor. Domnívám se, že opakování první varianty v dnešní informační době příliš nehrozí, od varianty druhé jsme utekli abychom se k ní postupně znovu navraceli v zájmu budování světlých evropských zítřků. Volit je nebudu, ale doufám že budou nadále slyšet.

Libertas.cz

Když se objevila nová liberální euroskeptická strana, samozřejmě jsem se zajímal. Nicméně samí provaření političtí matadoři – Železný, Tlustý a Schwippel. Navíc novinami proběhlo pár úsměvných historek, ale pak se po nich slehla zem. K tomu co jsem kdy četl, členové se chovají silně přezíravě. Tudy tedy taky ne.

Sranda strany

Helax – Ostrava se baví nebo Balbínova poetická strana jsou zajímavou alternativou jak naznačit, že je člověk znechucen současnou politickou scénou (nevolit je taky způsob, ale tam se to těžko odděluje od těch co jsou prostě líní). Pro mě je to však až poslední instance pokud budou zakázány strany s názory které vyznávám. Nicméně prvně jmenované jsem volil v prvních volbách do Evropského parlamentu 2004 (volební klip do voleb 2006, klip 2004 jsem bohužel nikde nenašel).

Liberálové.cz

Původně strana, kterou jsem plánoval volit ještě pod názvem LiRA. Liberální program, podle těch pár show v TV kde se předseda JUDr. Milan Hamerský choval a mluvil sympaticky. Trochu skvrnka na něm je bývalé členství v ODA, která měla sice také vcelku rozumný program, ale také vysokou míru korupce, na kterou dojela. Od roku 2008 je předsedou jakýsi Pavel Weiss (zřejmě ne ten s krásnými zuby, ale tento, o kterém nicméně nic nevím. Proč však stranu volit nebudu? Krátce – je pro společnou Evropu – Spojené státy evropské. Pokud je liberální politika aktuálně jen těžko realizovatelná v ČR, pochybuji, že je lépe realizovatelná v Evropské unii jako celku. Druhým bodem je zrušení Benešových dekretů. Rušit je po více než 60 letech by dle mého názoru momentálně přineslo pro naši republiku podstatně více špatného než dobrého a morální rozměr je v době, kdy většina původních vlastníků už nežije také pochybný.

Strana svobodných občanů

Svobodní jsou také relativně novou stranou. Liberální euroskepticismus v čele s Petrem Machem zní dobře. Program mi také sedl. Bohužel poslední dobu na můj vkus příliš vynášejí do nebes Václava Klause (nic proti němu a chápu že potřebuje podporu, ale takovéto bezmezné zbožňování mi je velmi nesympatické), navíc rétorika některých členů je stejná jako bylo zvykem u partaje první zmíněné v tomto článku. Změnit pár slov a některé články by se mohly beze studu objevit v Rudém právu. Občas jsou také aktuality přisoleny trochou demagogie a neobjektivním rozborem problému.

Závěr

Je tedy možnost volit opravdu „dobro“, tedy stranu se kteoru bych souhlasil na 100 %? Nemyslím. Pokud se něco zásadního nezmění, budu volit Stranu svobodných občanů, konkrétně dám preferenční hlas Petru Machovi, u kterého jsem si relativně jistý stálostí názorů a jako jedinému ze strany mu věřím že myslí svůj boj vážně. Ve volbách do EP získali sice pouze něco přes procento, ale když už volit menší zlo, tak nechť je to to nejmenší, přestože jen s malou šancí.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *