Nepálský trek tří sedel na přelomu listopadu a prosince 2018 část sedmá – z Gokya přes Rendžo La zpět do Namče Bazaru

Tento příspěvek je 7. z 9 částí v sérii Nepál 2018

Po návštěvě indických Himalájí před dvěma lety mi bylo jasné, že jsem v nejvyšších kopečcích na Zemi nebyl naposledy. A jaké jiné místo navštívit, než hned sousední a asi nejznámější himalájský stát – Nepál? Sehnal jsem spolucestující a po dlouhém rozhodování padl náš výběr na trek tří sedel – taková těžší varianta nejznámějšího Everest Base Camp Treku (dále jen EBC). Druhá a další části jsou založené na poznámkách, které jsem si každý den psal. Tato, sedmá, je o třetí části okruhu přes tři sedla. Přechod z Gokya přes sedlo Rendžo La (cca 5370 m) zpět do Namče Bazaru.

Neděle 2. 12., z Gokya do Lumde přes Rendžo La

Ráno se budíme do -5 °C. Na pokoji. Z vody u postele mám jeden kus ledu, ale musíme vstávat, čeká nás dlouhý den.

S tím bohužel není srozumněná obsluha restaurace, kde zrovna chybí šéf a tak věci spíše nefungují, než fungují. Nejdřív hledají mobil, který si J. nechala přes noc nabíjet, ale někdo ho někam zašantročil. Poté, co se po půl hodině dovoláme šéfa, který telefon našel (byl jen přikrytý dekou), chceme platit.

Berou platební karty, tak toho využívám. Nezviklá mě ani poplatek za platbu kartou 5 % u VISA, 10 % u MasterCard (mám naštěstí oboje). Nicméně pak se dozvídám, že terminál nefunguje, tak musíme asi 100 m do vedlejšího hotelu, kde zaplatím kartou a šéf si vezme z pokladny hotovost. Pro Evropana docela nezvyk.

Konečně vycházíme, výhodou je, že nám už na cestu svítí slunce a tak můžeme do triček. Většina lidí vyšla před námi, tak je vidíme jen jako tečky na svahu před sebou.

Pěšina nejprve traverzuje po úbočí plném gumových hadic a jaků a poté začíná prudce stoupat nahoru k sedlu. Není mi moc dobře, ale naposledy tento rok v 5000 m – to dám!

Nakonec se s mnoha zastávkami zadaří a stojím v sedle Rendžo La (Renjo La, cca 5370 m). Výstup není příliš náročný, jen na jednom místě je ve stínu led. Nahoře fouká a čeká nás prudký sestup do posledního horského údolí naší cesty – údolí řeky Bhute Koši (Bhute Koshi, ledovec je naštěstí výše a přes řeku jsou mosty).

Scházíme po prudké a málo znatelné cestě dolů. Před námi jdou naštěstí nosiči, takže se neztrácíme. Začátek vede suťovým polem, tak je nejspíš po každém tání potřeba prošlapat cestu znovu.

Ve 4300 m se po dlouhém klesání mezi sutí a následně pastvinami dostáváme do dnešního cíle – zemědělské osady Lumde (někde Lungdhen). Ta je zajímavá zejména svými kamennými zdmi kolem malinkých pastvin a mlhou, kterou v Nepálu vidíme asi poprvé (nepočítám-li smog v Káthmándú a opar v údolích).

Celková vzdálenost: 12.62 km
Max. výška: 5409 m
Min. výška: 4384 m
Celkem nastoupáno: 1037 m
Celkem naklesáno: -1491 m
Celkový čas: 06:10:12
Stáhnout

Bavíme se s majitelem chaty, jak to mají s otevírací dobou. Prý tu plánují zůstat do 15. 12. a poté se se zvířaty přesunou do nižšího Thame. Minulý rok (2017) prý ale už v listopadu napadl sníh, tak odešli dříve.

Také nám sděluje, že maso by si v Gokyu nedal – prý jde na hřbetě jaka či Nepálce tři dny. Jen občas ho vozí vrtulník, když letí do hor na zásah.

A osli za Namče Bazarem nejsou nikoliv z důvodu, že by se jim špatně dýchalo, nebo chodilo (jak jsme teoretizovali po cestě), ale jsou prý zakázaní z důvodu smradu. Je fakt, že jaci tolik nesmrdí…

Ubytování je spíše podprůměr, ale vaří dobře. Ceny jsou podstatně nižší, než v Gokyu a mají domácí zeleninu.

Pondělí 3. 12., z Lumde do Namče

Z Lumde už je to pohodovější cesta, lehce podél řeky dolů, tentokrát opravdu. Na WC byla sice zamrzlá voda, ale na pokoji nám přišlo tepleji, přeci jen oproti Gokyu je to výškový rozdíl skoro 500 m a ledovec je daleko.

Klesáme nejprve mezi pastvinami, pod 4000 m začínají pomalu růst stromy. Nejprve túje, které si tu někdo vysadil, níže už i divoké rododendrony a ještě níž přibývají další.

Před Thame se kromě stromů začínají objevovat také stúpy, modlitební mlýnky, mani (modlitební kameny) a jaci (přes sedlo zřejmě moc nechodí, do Gokya je lepší cesta).

V Thame je poměrně známý klášter, ale je to zacházka a chceme dojít co nejdál, tak ho vynecháváme.

Příroda se tu začíná podobat té středozemní se všudypřítomnými rododendrony a oleandry. Jen těch banánovníků ve Středozemí tolik není.

Obědváme v Samde v Sunshine View Lodge, jídlo dobré a rozumně levné, ale uvařit ho zase trvalo dost dlouho. Na druhou stranu, na terase je hezky.

Za Samde je ženský klášter, který je hned u cesty, tak proč ho nenavštívit. Ženské sice neumí anglicky, ale o to vehementněji se nám snaží prodat nějaké cetky. Drahé to není, tak nakonec kupujeme pár suvenýrů

Nakonec se hecujeme a jdeme až do Namče Bazaru. Před ním se otevírají pěkné výhledy na celé město a z výšky vybíráme, kde se ubytujeme (abychom pak samozřejmě zvolili úplně jinou lodžii).

Celková vzdálenost: 19.42 km
Max. výška: 4387 m
Min. výška: 3416 m
Celkem nastoupáno: 580 m
Celkem naklesáno: -1525 m
Celkový čas: 07:37:34
Stáhnout

Volba padla na Mt. Kailash Lodge, kam jsme došli zrovna, když nám došla trpělivost s hledáním ubytování vybraného shora.

Zbytek odpoledne trávíme ve městě výběrem suvenýrů – abychom nakonec stejně nic moc nekoupili, protože do Lukly je to ještě kus cesty. Hlavní část treku máme za sebou, zbývá jen dostat se do Káthmándú!

Series Navigation<< Nepálský trek tří sedel na přelomu listopadu a prosince 2018 část šestá – z Lobuše na Kala Pattar a přes Čo La do GokyaNepálský trek tří sedel na přelomu listopadu a prosince 2018 část osmá – z Namče Bazaru dolů + Káthmándú >>
.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.