Gerlachy od Makary – první zkušenosti

Jelikož mají mé nohy tvary nestejné a prapodivné, před nějakou dobou jsem pojal úmysl koupit si takové turistické boty, aby těmto různorodostem co nejlépe odpovídaly. Tedy boty ručně šité a na míru. Vybírat sice zdánlivě je z čeho, ale pokud chcete klasické kotníkové turistické boty za rozumnou cenu, skončíte nejspíš, tak jako já, u Makary. S prvními zkušenostmi s nimi, konkrétně modelem Gerlach, se s vámi podělím v tomto článku.

Koupě

Původně jsem plánoval změření nohy a zaslání informací na Slovensko. Pak jsem ale zjistil, že v nedalekém Zlíně mají mnoho nabízených modelů na vyzkoušení. Tak jsem si vzal půl dne dovolené a jel jsem na to.

V plánu byly Pandy nebo Jamese, u prvních mi však bylo řešeno, že se jedná spíše o dámskou obuv a u druhých mi nesedělo umístění nýtů pro očko přímo nad kloubem (chodidla) – měl jsem s tím už dříve problém u Garmontů, tak jsem nechtěl riskovat. Z podobně vysokých bot mi tak zbyly právě Gerlachy. Na tomto místě musím SP Sport doporučit, majitel je vstřícný a má s outdoorovými sporty bohaté osobní zkušenosti.

Nadiktoval jsem si tedy požadavky (zvýšení jedné podrážky, každá bota jinak velká, rozšířená špička) a boty přímo v SP Sportu objednal (cena je prakticky stejná jako při objednání přímo u Makary). Dorazily cca po měsíci, což je dle mého názoru pro ruční šití dobrá doba.

První dojmy

Boty dorazily ve čtvrtek a od pátku do neděle jsem s nimi už měl naplánovanou kratší (25 km) túru v jarních horách, zhruba z poloviny se sněžnicemi. Do sněžnic (TSL Rando Easy 226, zhruby tyto) se boty (vel. 45,5) vešly jen těsně zejména kvůli mohutné podrážce. Ale vešly, tak jsem boty nakrémoval, sbalil se a odjel do Lúčanské Malé Fatry je trochu rozchodit.

Na první pohled budí boty dojem poctivé ruční práce a dob, kdy 21. století byla vzdálená budoucnost. Očka na tkaničky blízko u sebe, minimum švů, poctivá tlustá kůže zvenčí, jemná kůže zevnitř, několik vrstev kůže pod jazykem, kožená vložka, tlustá gumová podrážka s hlubokým vzorkem, prostě boty, co vás přežijí, pokud se o ně budete dobře starat.

Po nasazení na nohu překvapí měkkost kožené vložky. Původně jsem chtěl do bot hned koupit anatomicky tvarované, ale ještě s tím počkám, jak mi to půjde s těmi koženými. Při prvním kroku si také uvědomíte váhu bot – solidní provedení něco váží, v tomto případě kolem 1 kg/botu. Po výletě jsem po dlouhé době opět zjistil, jaké to je, když vás bolí lýtka (i když příčinou budou zejména sněžnice a hluboký čerstvý sníh).

Gerlachy také mají oproti např. Jamesům botu v místě jazyka krytou jen asi do poloviny, zbytek je chráněn jen jemnými kusy kůže z boku, které se s jazykem překryjí při zavazování bot. Bál jsem se tak trochu jejich promočení. Brodit potoky jsem zatím nezkoušel. Jak na sněžnicích, tak bez nich při brodění sněhu po kolena však zůstávaly boty uvnitř suché. Trocha sněhu napadala jen bokem, to byla ale moje chyba (neměl jsem návleky).

Po dvou dnech a dvou nocích bez sušení (v botách jsem nespal, první den byly na čerstvém vzduchu s teplotami kolem nuly, jen překryté kvůli rose, druhý den přečkaly v nevytopené chatě v mrazu) byly boty uvnitř sice trochu navlhlé (spíše od té trochy sněhu co napadala bokem, nohy se mi moc nepotí), ale nic co bych cítil. Zvenku byla kůže pořád vodoodpudivá (když roztál sníh, tvořily se kapky).

Rozcházení bot

Čekal jsem, že s rozcházením takto „nekompromisních“ bot budou problémy, i když na prodejně mi seděly. A – byly, dva. Otlačené prsty budou nejspíše způsobené jiným nášlapem na sněžnicích, navíc by šly vyřešit jinými vložkami. Zbývá tak druhý problém a tím jsou – paty.

Přestože mé nohy nejsou tvarem zrovna ideální, s patami nemívám problém. Nemám ostruhy ani jiné výstupky, pata není ani moc široká, ani úzká. Až bych ji popsal jako konformní. Když se podíváte na patu Gerlachů, vidíte, že je v jednom místě pata přerušená z důvodu pohyblivosti komínu boty. Toto přerušení a masivní šev nad ním mi však už po cca 10 km (v obtížnějším terénu) rozedřelo paty na krev. Asi si dovedete představit to utrpení ráno po probuzení, když jsem musel boty natahovat… Pevně doufám, že se to brzy rozchodí. Každopádně doporučuji se při zkoušení na tuto část zaměřit.

Mimochodem, dnes je to 6 dní po výletu a pořád musím paty zalepovat.

Závěr

Makara Gerlach jsou boty, kterým se nebudu bát svěřit i na vícedenní výlety v obtížném terénu. Rozcházení však bude utrpení a nemůžu než doufat, že se šev na patě poddá a já nebudu muset boty za 6000 Kč odepsat.

Jedna odpověď na “Gerlachy od Makary – první zkušenosti”

  1. Vlastnim model iames a muzu s cistym svedomim rict ze lepsi boty nez je makara jsem nemel jak se rika v jednoduchosti je sila mam je cca 2 roky a vubec zadny problem s tim rozchazenim boty opatrne nemel jsem teda zadny puchyr ale zacinal jsem tak 5az7 km za den zhruba 14 dni pak už byly jako backurky 25 km je na poprve moc kdo ma rad klasiku a navadi mu trosku vetsi vaha tomu boty makara vrele doporucuju

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *