Test čelovky Fenix HL30 XP-G2

Aktualizováno 27. 11. 2017

Mou starou čelovku jsem používal roky, koupil jsem ji tehdy v nějakém elektru v Praze za cca 300 Kč. Vydržela se mnou všechno a procestovala leccos. Nevynikala ale výkonem a napájení třemi AAA bateriemi není z nejpraktičtějších. Když mi za ni v Indii nabídl majitel hausbótu 300, moc jsem se nerozmýšlel a střelil jsem mu ji. Nastal čas koupit něco lepšího a volba padla na inovovanou Fenix HL30 s LED XP-G2.

Požadavky

Požadavků jsem měl několik. Cena do 1500 Kč, odolnost proti vodě, napájení lithiovými akumulátory, nebo alespoň AA bateriemi (které s sebou nosím do GPS), rozumný dosvit a červené světlo. Poslední podmínka se ukázala jako kámen úrazu, protože evidentně moc rozumných čelovek s červeným světlem v mé cenové relaci neexistuje. Na Outdoor fóru mě od něho trochu odrazovali, ale červené světlo jsem prostě chtěl, zejména z následujících důvodů:

  • Pokud jdete/běžíte ve skupině a potřebujete něco řešit nad mapou či šiframi, přepnete na červené světlo a ostatní oslníte jen svou schopností orientace v mapě.
  • Když jdete po silnici za jasné noci, tak vidíte a čelovku nepotřebujete, ale chcete aby viděli i řidiči vás. Na to je červená blikačka ideální.
  • To stejné na podzimní akce, kde hrozí, že si vás myslivci spletou s kancem či laní.

Všechny podmínky splnila čelovka HL30 XP-G2 od Fenixe. Bacha při nákupech, prodává se stále i starší verze s diodou R5.

Parametry

HL30 se chlubí třemi stabilními režimy bílého světla od 4 do 140 lumenů, burst módem s 230 lumeny, červeným světýlkem o jednom lumenu a blikacími režimy.

Jinak nabízí plastové tělo, stupeň krytí proti vodě 6 (tryskající voda, vlnobití), dobou svícení na střední stupeň 14 hodin a dosvitem 40 m podle ANSI. Pokud vás zajímá víc hodnot, mrkněte na oficiální stránky.

Oficiální váha je 86,6 g bez baterií, já naměřil 71 g bez horního popruhu a baterií, 125 g s NiMH bateriemi a 145 g včetně horního popruhu.

Svítivost

Čelovku jsem nejprve provětrával jen při testech kolem domu. Na chůzi do sklepa, kde to znáte a jen si potřebujete občas někam posvítit, bohatě stačí i nejnižší stupeň, kterým baterii téměř nevybíjíte, čelovka tak podle údajů dokáže svítit šest a půl dne v kuse.

Na běhání, nebo rychlou chůzi těžším terénem, už je první stupeň málo a je potřeba využít stupeň střední, s 50 lumeny. S tímto stupněm jsem neměl problém běžet i horším terénem. Na horské kolo je to pořád málo, ale přijde mi, že na rozumnou jízdu terénem v noci je každá čelovka krátká… možná tak HP25R.

Nejvyšší režim má 140 lm, čelovka svítí o něco více, než na střední, ale není to zdaleka takový skok, jako s přechodem z nejnižšího na střední stupeň. Zatím jsem ho využil jen na kolo, trasu, kde běhám, znám a na letošním podzimním Dni cesty zase byla celou noc mlha, kde si vyšším výkonem nepomůžete.

Režim Burst nabízí 230 lm a byl k nerozeznání od nejvyššího stupně. Měl by nabízet o více, než polovinu vyšší výkon a je omezený časově na 3 minuty. Je možné, že jsem ho se svými bateriemi jen neuživil (NiMH nabíjecí baterie pro foťáky Conrad energy, 2,5 Ah), ale zkoušel jsem ho i s čerstvými bateriemi a nemůžu si pomoct – přijde mi poměrně nadbytečný. Výhodou je, že se dá spustit dlouhým podržením tlačítka a dalším stiskem se vrátíte do předchozího režimu.

Co je trochu zklamání (i když očekávané) je svítivost červené diody – je to opravdu spíše pro vaši viditelnost, než že byste s ní něco viděli. Na blízko (čtení mapy) to ale ujde.

Co mě trochu štvalo, je nastavení tlačítek. Jsou dvě, na pravém ovládáte běžné „bílé“ režimy a na levém červené – bohužel navíc ještě bílou blikačku. Tlačítko režimy cyklicky přepíná, takže když máte nastaveno červené blikání a chcete přepnout na červené svícení, musíte buď přejít přes bílý SOS status, který vás spolehlivě oslní, nebo čelovku vypnout a znovu zapnout. Čelovka si sice při vypnutí pamatuje poslední režim, ale jen u bílého světla (což je dobře).

 

Výdrž baterií

V čelovce jsem zatím projel jen jedny baterie, cca dva roky staré nabíjecí NiMH 2,5 Ah. I s testováním a použitím převážně na střední režim jsem se dostal cca na 13-14 hodin svícení, takže údaje od výrobce sedí.

Jak už jsem zmínil, čelovka je napájena AA bateriemi. Pro mnoho lidí nevýhoda, ale já je stejně nosím pro GPS, takže jich jen přibalím pár navíc – a pro delší akce vezmu USB nabíječku, powerbanku a dva páry baterií navíc.

Konstrukce

Za třináct stovek jsem po pravdě od konstrukce čekal trochu víc. Čelovka je sice pěkně zpracovaná, ale plastová. A nastavení sklonu a otevírání bateriové části na principu překonávání plastových zubů ve mně prostě nebudí důvěru. I když je systém jinak vymyšlený docela chytře, k bateriím se dostanete při sklopení čelovky plně dolů a překonání jednoho velkého zubu navíc. Takže nevím, co byste museli dělat, aby vám baterie vypadly náhodou 🙂

V balení je i horní popruh, ale i když jsem ho nejprve nasadil, zjistil jsem, že je zbytečný. I při běhu drží čelovka s bateriemi bez problémů pomocí bočních popruhů.

Závěr

Je to jednoduché. Pokud nepotřebujete červené světlo, koupíte asi i líp. I v rámci Fenixe. Pokud chcete univerzální čelovku s červeným světlem na AA baterie, běžte do HL30. Koupě nelituju a věřím, že mi minimálně na dalších 5 let poslouží.

Jedna odpověď na “Test čelovky Fenix HL30 XP-G2”

Napsat komentář: Michal Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *