Práce na farmě v Norsku III – Zbytek pobytu a odjezd

Tento příspěvek je 3. z 3 částí v sérii Práce na farmě v Norsku

Aktualizováno 18. 1. 2014

Po počátečních obtížích už v Norsku ubíhal život docela poklidně. Až na občasné výkyvy nálady Gunvor a pár nedorozumění mi život plynul pracovně a nudně.

Během mého následujícího pobytu se stalo jen pár událostí, na které vzpomínám. Uvedu je ne nutně v chronologickém pořadí.

Výlet do Osla

Oslo je určitě zajímavé město na výlet. Ne však tolik v listopadu, kdy máte k dispozici jen několik hodin světla. Výlet pořádala hostitelská agentura jako jedinou akci za dobu mého pobytu. Protože jsem to měl do Osla poměrně blízko vlakem, tak jsem se tam vydal. Průvodkyně z agentury nás dovedla do parku Vigelandparken, který určitě díky množství nahatých soch stojí za projití. Podívali jsme se i do Oslo bymuseum, které je také poměrně zajímavé a rozsáhlé (a zdarma). Po pár sušenkách a čaji v kanceláři agentury jsme se již vydali na vlastní pěst, shlédli už za tmy novou budovu opery (ze střechy je pěkný výhled na město), skokanský můstek Holmenkollen, který je poměrně v centru a jezdí k němu metro (pravda, pak musíte pár stovek metrů do kopce) a centrum vůbec. Oslo je poměrně velké město s množstvím muzeí, bohužel už byla odpoledne většina z nich zavřená, jinak bych jich prošel podstatně víc.

Výlet do Tønsberg

Protože je Tønsberg krajské město kraje Vestfold, kde jsem se nalézal a nejstarší město v Norsku, tak jsem se do něj také chtěl podívat. Zastávka vlaku je přímo v centru, kde jsem shlédl stavbu repliky vikingské lodi (dobovými nástroji), vikingské muzeum, které bylo poměrně malé, ale se zajímavou expozicí o komunikaci a runách. Pak jsem jen tak bloumal po městě, abych se úplně zapomněl podívat na Slottsfjelltårnet a zříceninu starého hradu.

Výlety do přírody

Na začátku října se ozvala Gunvor, že je momentálně lovecká sezóna a nemělo by se chodit do lesa. Když jsem se zmínil, že bych šel, tak se akorát naštvala, tak jsem byl ve výletech poměrně omezen od začátku října až do začátku listopadu. K tomu kromě Jotunheimen a Gaustatoppen jsem nejel ani do hor, kvůli ceně dopravy. Přeci jen, jet se podívat na víkend do hor za cenu, za kterou mám jinak lyžování v Alpách…

Kultura

Vzhledem k charakteru Norska jako „sociálního státu“ mají všude bohatý kulturní program dotovaný městem/státem. Vstupné se však obvykle platí, běžná cena za vstup je 100 – 200 kr. Byl jsem tak na ruské lidové hudbě a výborném black metalu v Union Scene a ve Svelviku na prvním koncertu místní heavymetalové kapely s věkovým průměrem kolem 15 let … která ještě nutně potřebuje cvičit. Byly tam ale zdarma wafle s marmeládou, takže jsem se pozdržel.

Daně

Někdy, tuším na začátku listopadu, se Gunvor nechala slyšet, že bych se měl přihlásit k placení daní. To mě poměrně překvapilo, protože agentura se o tom nikde v materiálech nezmiňuje, pouze ve smlouvě je o tom noticka malým písmem. Zřejmě se předpokládá, že většina lidí bude pracovat načerno – a nebo je to prostě sviňárna. Na úřadě jsme se dozvěděli, že mám platit asi 20 – 30 % ze mzdy! Do příjmu se totiž počítá i 108 kr denně za ubytování a stravu. To mi s mým už tak malým platem dělalo poměrně starosti. Nakonec se na to však pozapomnělo a když jsem to při odjezdu nadhodil, tak mi Gunvor nabídla, že za mě daně zaplatí. Což jsem s díky přijal.

Návrat domů přes Wroclaw

Zpět jsem letěl opět s Wizzairem. Protože však v zimě neměl lety do Prahy, koupil jsem poměrně levnou letenku do Wroclawi (cca 600 Kč včetně jednoho 32 kg zavazadla). Tam jsem byl kolem půlnoci a zjistil, že vše tam funguje poměrně…polsky. Na letišti jsem zašel na informace, kde mi tvrdili, že musím jet do centra taxíkem, protože žádný noční autobus tam nejede. Jízdní řád na zastávce však tvrdil něco jiného a tak jsem nakonec jel autobusem podstatně levněji. Na zastávce byl automat na lístky co bral platební karty (kde to máme u nás?), nicméně autobus tipuju na 70. léta a řidič po cestě musel opravovat dveře, které se odmítly otevírat (ne že bych to nezažil v Praze i s podstatně novějšími autobusy). Poté doháněl zpoždění jízdou smrti, kterou pasažéři naštěstí bez úhony přežili.

Když jsem dorazil na vlakové nádraží (autobus sice nijak nehlásí zastávky, ale požádal jsem ochotné spolucestující, aby mi řekli kde vystoupit), zjistil jsem, že se kompletně rekonstruuje. Odjezdy vlaků však omezeny nejsou a tak už ráno odjíždí co 5 minut vlak z pouhých dvou nástupišť. Na řízení to musí být docela peklo. V čekárně jsem zjistil, že budu čekat 7 hodin ve společnosti zhruba poloviny cestujících a druhé poloviny bezdomovců a zajímavých individuí, naštěstí povětšinou poměrně slušných a příliš nesmrdících. 7 hodin uběhlo pomalu, ale díky sledování obyvatel čekárny jsem se příliš nenudil. Po páté otevřela i místní bistra, takže jsem zašel na výbornou polskou kielbasu, abych utratil poslední hotovost a za chvíli jsem už uháněl německým vlakem, který měl namířeno do Drážďan. Já vystoupil na poslední polské zastávce Zgorzelec, odkud jsem už měl domluvený odvoz. Ten bohužel nenašel nádraží a Poláci ho prý posílali na různé strany, takže mě nakonec jako tečka za cestou čekala 3km cesta skrz celý Zgorzelec k McDonaldu, kde jsme si domluvili sraz. Mému levnému kufru navíc už definitivně odešlo kolečko, takže jsem si i zaposiloval. Od McDonaldu už to bylo kousek, takže jsem s povděkem přivítal svou postel a konečně poměrně rychlé připojení k Internetu. Teprve tehdy jsem si uvědomil, jak může být 2 Mb/s závratná rychlost.

Series Navigation<< Práce na farmě v Norsku II – Prvních 14 dní
.

12 odpovědí na “Práce na farmě v Norsku III – Zbytek pobytu a odjezd”

  1. Ahoj, děkuji za super článek, super čtení, ještě bych měl dotaz ohledně umístění farmy ? Znamená to, že nejbližší další farma je např. 30km a okoli Tvé farmy nebylo vůbec nic ? Otázka je vlastně mířená pokud bych jel na blind zda je možnost obejít více farem bez automobilu. Případně zda bys mi nemohl poslat nějaké bližší informace, na které farmě si byl, poloha na mapě zda ji tam najdu, nebo připadně pokud máš nějaký kontakt, děkuji moc za veškeré rady 🙂

    1. Ahoj,
      ty farmy jsou takhle na jihu co pár kilometrů. Pěšky… s autem je to podle mě jistější, protože máš kdyžtak kde spát, když nic neseženeš, nebo ti nenabídnou ubytování. Doprava je tam drahá.
      Já jsem pracoval tady:
      http://goo.gl/maps/7ZUwN
      ale nejsem domluvený na zveřejňování tel. čísla, takže ho sem dávat nebudu. Nicméně můžeš to tam zkusit osobně, letiště v Sandefjordu (Torp) není daleko.
      Když se podíváš po silnici směrem na jih, je tam ještě poměrně hodně farem podél cesty – a jezdí tam autobus.

  2. Ahoj,

    prosímtě, zeptám se tě jak dlouho trval samotný akt od podání přihlášky do doby než se ozvali z farmy že by by jsi mohl mít umístění ? četl jsem že jsi podal přihlášku v červnu ale nevím kdy 🙂

    Ja mám teď to samé, přihlášku jsem podal koncem května a chci odjet srpen, září.

    1. Ahoj,
      nevím už bohužel, kdy v červnu jsem ji podával. Takže víc než informaci „1 – 2 měsíce“ ti neřeknu.
      Byl jsem ale dost flexibilní v čase příjezdu zpět, tak jsem možná měl výhodu. Jaká je úspěšnost už nevím, tuším, že byla vysoká.

    1. Hoj, jen anglicky, naprostá většina lidí ji ovládá. Co jsem viděl, dá se trochu i s němčinou.
      Z Norštiny jsem uměl při příjezdu tak možná „skol“ 🙂

    1. Na Lofeten a Vestralen jsem byl v lete jako turista, mas nejake zkusenosti z praci tam, popr. nejake lokace? Diky 🙂

  3. Nazdar, super článok 😉 Zrejme pôjdem do Nórska na farmu cez leto na 2 mes., avšak po prvý krát na takéto niečo. Teda mám isté obavy, …. Ako vidím dosť si cestoval na vlastnú päsť, z toho mám trochu strach ;D

    1. Ahoj,
      díky za chválu. Já moc daleko necestoval, za ty tři měsíce jen dvakrát… protože je tam doprava hrozně drahá.
      Norové jsou většinou přátelští a ochotní pomoct, takže bych se nebál. Akorát je dost loterie, jakou chytneš farmu, pokud jedeš přes agenturu.

      1. Zdar! pěkné čtení, ale jak píše „lajťo“ taky nejsem zrovna sběhlý v takovémto cestování 🙂 … psal jsi že jsi jel přes agenturu, myslíš, že by byla nějaká šance jet na vlastní pěst ? prostě dojet do Norska a objíždět jednu farmu vedle druhý ? Dik za odpověď 🙂

        1. Ahoj, myslím, že jsem to už někde psal; jde o to, co chceš zažít.

          Pokud chceš poznat jak Norové žijí a zažít norský styl života, je podle mě lepší agentura.

          Pokud chceš hlavně vydělat peníze, nebo hodně cestovat z místa na místo, myslím, že není problém sehnat tam práci přímo na místě jen na pár dní či týdnů. Norové jsou většinou vstřícní a rádi pomůžou. A přes léto je tam po takových pracovnících poměrně poptávka – Norové jsou drahá pracovní síla a tak se farmy bez lidí z chudších částí Evropy neobejdou 🙂
          Ale osobní zkušenost se sháněním nemám.

Napsat komentář: george Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *