Deník ze zimní Gruzie 2016, část 2. – Tbilisi a okolí

Tento příspěvek je 2. z 3 částí v sérii Gruzie 2016

Aktualizováno 10. 5. 2016

Když byly na podzim levné letenky do Gruzie, neváhal jsem dlouho. Za 700 Kč zpáteční z Budapešti se člověk do Asie běžně nepodívá. Původně to měl být skialpinistický výlet, ale jelikož jsem nikoho nesehnal s sebou, sbalil jsem jen sněžnice a vyrazil. Cestou jsem se poprvé v životě pokusil psát deník z cesty, který vám zde neupravený (kromě přidaných nadpisů, oprav hrubek a hranatých závorek) předkládám. Teorie byla, že tak na nic nezapomenu a vše bude bezprostřednější. Snad se povedlo, posuďte sami. Tentokrát z hlavního města Gruzie a jeho okolí.

Pokračovat ve čtení „Deník ze zimní Gruzie 2016, část 2. – Tbilisi a okolí“

.

Deník ze zimní Gruzie 2016, část 1. – Svanetie

Tento příspěvek je 1. z 3 částí v sérii Gruzie 2016

Když byly na podzim levné letenky do Gruzie, neváhal jsem dlouho. Za 700 Kč zpáteční z Budapešti se člověk do Asie běžně nepodívá. Původně to měl být skialpinistický výlet, ale jelikož jsem nikoho nesehnal s sebou, sbalil jsem jen sněžnice a vyrazil. Cestou jsem se poprvé v životě pokusil psát deník z cesty, který vám zde neupravený (kromě přidaných nadpisů, oprav hrubek a hranatých závorek) předkládám. Teorie byla, že tak na nic nezapomenu a vše bude bezprostřednější. Snad se povedlo, posuďte sami. První část popisuje můj první týden strávený v hornaté Svanetii.

Pokračovat ve čtení „Deník ze zimní Gruzie 2016, část 1. – Svanetie“

.

Skandinávie 2015 – levně autem za polární kruh

Podobně, jako před dvěma lety, jsme se ve čtyřech vydali autem do Skandinávie. Tentokrát nebyly cílem jen norské hory, ale itinerář byl poměrně nabitý. Hlavním cílem byla, alespoň pro mě, nejvyšší hora Švédska Kebnekaise (2097 m) a návštěva Lofot doplněná ideálně o půlnoční slunce. O 16 dní, 6784 km a 9 projetých států později můžu konstatovat, že cíle se povedlo více než naplnit.

Pokračovat ve čtení „Skandinávie 2015 – levně autem za polární kruh“

Předvánoční pokus o přechod Nízkých Tater bez sněžnic

Předvánoční čas je pro turisty nevděčný. Dny jsou v našich končinách krátké, sníh většinou ještě není, ale zato je zima. Jako že kosa, astronomická zima teprve začíná. Abychom jí šli trochu naproti a navíc si užili liduprázdné Nízké Tatry v době, kdy tam nikoho nenapadne lézt, rozhodli jsme se udělat klasický přechod  celého pohoří. A protože ho všichni chodí ze západu na východ, tak my ho půjdeme opačně, z Telgártu do Donoval. Původně to měl být sněžnicový výlet, ale vzhledem k předpovědi jsme je jako zbytečnou zátěž nakonec nechali doma.

Pokračovat ve čtení „Předvánoční pokus o přechod Nízkých Tater bez sněžnic“

Island 2014, část poslední – Þingvellir a návrat

Tento příspěvek je 4. z 4 částí v sérii Island 2014

Na Island jsem se chtěl podívat už roky, ale pořád mi na to nějak chyběly peníze. V posledních letech se ale díky akcím na letenky dá leckde dostat i za rozumný obnos a tak jsem si počkal na akci, koupil letenky, dal dohromady pár tisícovek na útratu a vyrazil. Sám, během pouhých 10 dní jsem nemínil dělat kompromisy. Cílem byl zejména asi nejznámější trek Laugavegur a uvažoval jsem i o výstupu na Hvannadalshnúkur – nejvyšší horu Islandu. Přestože to nakonec nevyšlo, zaskotačil jsem si alespoň s mačkami, cepínem a průvodcem na nejobjemnějsím Evropském ledovci. Nakonec jsem se rozhodl článek rozdělit, v této části bude popsána cesta zpět ze Skaftafellu do Reykjavíku s jednodenní přestávkou v historicky nejdůležitějším místě Islandu – Þingvelliru.

Pokračovat ve čtení „Island 2014, část poslední – Þingvellir a návrat“

.

Island 2014, část třetí – Jižní pobřeží a Skaftafell

Tento příspěvek je 3. z 4 částí v sérii Island 2014

Na Island jsem se chtěl podívat už roky, ale pořád mi na to nějak chyběly peníze. V posledních letech se ale díky akcím na letenky dá leckde dostat i za rozumný obnos a tak jsem si počkal na akci, koupil letenky, dal dohromady pár tisícovek na útratu a vyrazil. Sám, během pouhých 10 dní jsem nemínil dělat kompromisy. Cílem byl zejména asi nejznámější trek Laugavegur a uvažoval jsem i o výstupu na Hvannadalshnúkur – nejvyšší horu Islandu. Přestože to nakonec nevyšlo, zaskotačil jsem si alespoň s mačkami, cepínem a průvodcem na nejobjemnějsím Evropském ledovci. Nakonec jsem se rozhodl článek rozdělit, v této části se dozvíte, co stojí za vidění na jižním pobřeží Islandu a o možnostech turistiky ve Skaftafellu.

Pokračovat ve čtení „Island 2014, část třetí – Jižní pobřeží a Skaftafell“

.

Island 2014, část druhá – Laugavegur a Fimmvörðuháls

Tento příspěvek je 2. z 4 částí v sérii Island 2014

Na Island jsem se chtěl podívat už roky, ale pořád mi na to nějak chyběly peníze. V posledních letech se ale díky akcím na letenky dá leckde dostat i za rozumný obnos a tak jsem si počkal na akci, koupil letenky, dal dohromady pár tisícovek na útratu a vyrazil. Sám, během pouhých 10 dní jsem nemínil dělat kompromisy. Cílem byl zejména asi nejznámější trek Laugavegur a uvažoval jsem i o výstupu na Hvannadalshnúkur – nejvyšší horu Islandu. Přestože to nakonec nevyšlo, zaskotačil jsem si alespoň s mačkami, cepínem a průvodcem na nejobjemnějsím Evropském ledovci. Nakonec jsem se rozhodl článek rozdělit, v této části se dozvíte o dopravě do Landmannalaugar, známém treku Laugavegur a navazujícím Fimmvörðuháls.

Pokračovat ve čtení „Island 2014, část druhá – Laugavegur a Fimmvörðuháls“

.

Island 2014, část první – Doprava a Reykjavík

Tento příspěvek je 1. z 4 částí v sérii Island 2014

Na Island jsem se chtěl podívat už roky, ale pořád mi na to nějak chyběly peníze. V posledních letech se ale díky akcím na letenky dá leckde dostat i za rozumný obnos a tak jsem si počkal na akci, koupil letenky, dal dohromady pár tisícovek na útratu a vyrazil. Sám, během pouhých 10 dní jsem nemínil dělat kompromisy. Cílem byl zejména asi nejznámější trek Laugavegur a uvažoval jsem i o výstupu na Hvannadalshnúkur – nejvyšší horu Islandu. Přestože to nakonec nevyšlo, zaskotačil jsem si alespoň s mačkami, cepínem a průvodcem na nejobjemnějsím Evropském ledovci. Nakonec jsem se rozhodl článek rozdělit, v této části se dozvíte, jak jsem se na Island dopravil a jak se mi líbilo v Reykjavíku.

Pokračovat ve čtení „Island 2014, část první – Doprava a Reykjavík“

.

Polská strana Vysokých Tater – Tatrzański Park Narodowy

Aktualizováno 24. 2. 2018

Vysoké Tatry zná asi každý česko-slovenský turista. Nejvyšší hora Československa kam se bez průvodce nesmí, davy nejen Čechů a Slováků u Štrbského plesa a všude, kam vede turistická značka. Málokdo z nás však zavítá i na druhou stranu hřebene – do polského Tatrzańskiego Parku Narodowego. Přechod hranic už dávno není problém, ceny v Polsku nejsou vysoké a příroda má rozhodně co nabídnout. Proto jsem se také rozhodl napsat tento krátký „cestopis“ půl roku po návštěvě.

Pokračovat ve čtení „Polská strana Vysokých Tater – Tatrzański Park Narodowy“

Jak jsem přestal platit Ryanairu za poplatky

Asi nejznámější evropská nízkonákladová letecká společnost (dále „nízkonákladovka“) Ryanair je známá svými neuvěřitelně nízkými cenami letenek. Kdo s nimi nikdy neletěl za jeden eurocent, tak už se dnes asi na podobné ceny nedostane, nicméně pořád je možné se proletět kolem 300 Kč (jednosměrně), což rodinný rozpočet nezruinuje. Má to však samozřejmě háček – musíte přistoupit na jejich hru, ve formulářích zaklikávat správné odpovědi, které vám cenu nezvýší – a samozřejmě cestovat nalehko.

Před pár lety ale letům za hubičku zdánlivě odzvonilo – Ryanair zavedl poplatek za všechny způsoby platby – tedy téměř všechny. Zdarma zůstala platba předplacenou platební kartou. Tu však u nás žádný bankovní ústav nenabízí. Jsou tedy lety za pár stovek minulostí?

Pokračovat ve čtení „Jak jsem přestal platit Ryanairu za poplatky“