Výstup na Velký Korab z Makedonie

Tento příspěvek je 6. z 6 částí v sérii Makedonie 2017

Aktualizováno 30. 7. 2017

Pokud čtete tyto řádky, tak už je vám asi známo, že Velký Korab (makedonsky Golem Korab, albánsky Maja e Korabit) je nejvyšší horou hned dvou států, Makedonie a Albánie a leží na jejich hranici. Výstup je možný z obou států, já ho měl zařazený během cyklovýletu po západní Makedonii, takže jsem zvolil makedonskou stranu. Výstup je jednoduchý a není potřeba speciální vybavení, ale pokud vás zajímají detaily, čtěte dál.

Doprava

Korab se nachází pouhých 10 km vzdušnou čarou od trojmezí Albánie / Makedonie / Kosovo. Jediný možný příjezd pod něj z makedonské strany je odbočkou ze silnice R1202 a to buď z jihu od Debaru, nebo ze západu z města Gostivar. Příjezd z obou stran stojí za to sám o sobě, od Debaru uzavřeným skalnatým údolím, od Gostivaru pak přes hory kolem jezera Mavrovo.

Ze silnice odbočuje pod Korab malá silnička, na kterou se vjíždí přes mostek. Asfalt je desítky let starý a postupně se ztrácí, až jedete po štěrku a následně po hlíně a kamení. Určitě nic pro lidi bez zkušeností s ježděním mimo silnice. Jediná osada po cestě je Ničpur, kde potkáte asi tři domy a možná vojáky (nic po mně nechtěli).

Takto vyjedete až do cca 1330 m, kde odbočuje doleva ještě o něco horší polňačka k stanovišti pohraniční stráže Strezimir. Na křižovatce jsem viděl zaparkovanou Škodu Octavia I. generace s rumunskou značkou, takže dojet se dá. Dál to je o něco těžší, ale myslím, že s trochou šikovnosti se dá dostat až k pohraničníkům, kde jsou i zastřešené lavičky se stolem, na kterém jsem strávil noc. Bavíme se o 1470 m.

Dobrodružné povahy a lenoši můžou zkusit autem vyjet ještě výše, polňačka vypadala sjízdně ještě u opuštěné farmy v 1750 m a podle leteckých map vede cesta až někam do 2100 m.

Výstup

Každopádně předpokládejme, že jste jako slušní turisté zaparkovali na křižovatce pod Strezimirem, nebo u Strezimiru. Cesta je dobře prošlapaná, značená (i když po balkánsku) a nenáročná, nějakých 17 km od Strezimiru na vrchol a zpátky, 1300 metrů převýšení a žádné exponované úseky, řetězy apod.. Já byl za šest hodin zpátky včetně focení a půlhodinového hledání kešky na vrcholu.

Hlavní problém jsem měl hned kousek nad Strezimirem, kde jde lehce přehlédnout odbočka z lesní cesty na pěšinu, takže jsem si zašel pár desítek metrů do kopce. Pod opuštěnou farmou mi pak nebylo úplně jasné, kudy jít, ale směr je jasný a nakonec dojdete na tu správnou cestu (jen možná, jako v mém případě, požahaní od kopřiv).

Jinak je cesta jasná, mírné stoupání do cca 2300 – 2400 m, kde se cesta chvíli houpe mírně nahoru a dolů, kousek před vrcholem se pak stoupá trochu více, ale jestli jste někdy vylezli na Sněžku, tak to dáte.

Cestu mi na začátku června trochu znepříjemňovala sněhová pole, která nešla vždycky obejít a značená cesta šla pod nimi. GPX trasa níže tedy není v kotlíku pod Korabem přesně podle značky.

Vrchol Korabu je poměrně výrazný a jsou z něj parádní výhledy na obě strany, přeci jen je to kopec s prominencí 2169 m a nejbližší vyšší horu bychom museli hledat až v Řecku, nebo Bulharsku.

Po cestě zpátky jsem potkal první lidi toho dne – nějací osmahlí horalé tam sbírali kytky. Dole u Strezimiru si za mnou zašel pokecat nudící se pohraničník a říkal, že to jsou Albánci, kteří sbírají šafrán. Albánský šafrán, kde jsem to jen… už vím, nikde! Při hledání zdrojů jsem však našel, jak se řekne albánsky šafrán – je to „šafran“, psáno „shafran“, takže jestli jste doposud neuměli žádné albánské slovíčko, teď už umíte.

Pohraničníka jsem vůbec trochu vyzpovídal – prý tam na stanici tvrdnou celý týden, ale po horách patrolují jen zhruba každý druhý den. Takže zbytek času koukají na televizi a kopou se do zadku (to jsem si už vydedukoval).

Na Internetu je taky spousta různých informací o tom, v jakém stavu je hraniční přechod do Restelice v Kosovu. Pohraničník (který mimochodem jinak vypadal spíš jako hospodský rváč) tvrdil, že přechod funguje a klidně můžu přejít. Šest let staré zkazky tvrdí, že je nepustili a i člověk, co mi půjčoval kolo, mi doporučoval brát tuhle informaci s rezervou. Takže bych na tom nestavěl vás itinerář. Leda by vám nevadilo v případě neúspěchu překročit ilegálně a pak tvrdit, že jste přijeli na občanku. Což ale asi nezvládnete s autem, nebo motorkou.

Jinak jsem za celou dobu kromě Ničpuru (kde bylo několik vojáků a u potoka seděla jakási žena), Strezimiru a sběračů šafránu nepotkal nikoho. Na to, že je Golem Korab nejvyšší hora v okolí a nejvyšší hora dvou států… Dovedete si představit jít v červnu na Sněžku a nikoho nepotkat?

Ještě co se týče vody – po cestě do Strezimiru jde voda nabrat na několika místech a po cestě nahoru na Korab taky není problém. Jen ve Strezimiru jsem neobjevil žádný zdroj vody. Poblíž je potok, ale nebylo tam žádné jasné místo na nabrání.

Total distance: 17940 m
Total climbing: 1503 m
Total time: 06:02:56
Series Navigation<< Výstup na Rudoku, novou nejvyšší horu Kosova, z Makedonie
.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *