Po Vibram FiveFingers jsem pokukoval už dlouho, zkušenosti známých byly pozitivní, nemohl jsem se však pořád rozhoupat kvůli ceně. Mezitím jsem si koupil za třetinu ceny Fila Skeletoes, které se mi osvědčily na běhání a vydržely i Spartan Race. Impulzem ke koupi bot s jedním prstem navíc (Skeletoes mají jen čtyři) bylo nakonec zjištění, že KSO Trek byly v USA nahrazeny TrekSporty, takže při zaváhání bych se svých vysněných bot z klokaní kůže taky nemusel dočkat.
Důvod ke koupi
Vibram FiveFingers KSO Trek jsem si pořídil zejména z následujících důvodů:
- Trpím na puchýře na prstech, protože si „na ně šlapu“, což je nejspíš způsobeno deformací z nošení bot a mírně zborcenou klenbou. Od FiveFingers si slibuji, že prsty dostanu dál od sebe a klenbu posílím.
- Chtěl bych zapracovat na technice chůze, abych při delších akcích šetřil klouby.
- Lehké náhradní boty se při outdoorových akcích hodí.
Jak je koupit
Sehnat Vibram FiveFingers v České Republice mimo Prahu není úplně jednoduché. Autorizovaný distributor, který má všechny boty na skladě, je pouze v hlavním městě a o víkendu má otevřeno jen tři hodiny. Pro mě mnohem dostupnější Brno má sice na stránkách dovozce uvedeny tři obchody, reálně jsem však boty na skladě našel pouze v jednom – Hudy Sportu. Měli cca 8 modelů, KSO Trek mezi nimi bohužel ne. Nicméně boty jsem alespoň vyzkoušel, objednal (bohužel se je nepovedlo objednat přes Hudy Sport, i když se snažili, koupil jsem je tak na dálku přímo od distributora). A za týden jsem je měl na poště.
Boty rozhodně před koupí doporučuji vyzkoušet, zejména pokud nemáte úplně standardní nohy. Podle tabulky jsem si změřil délku chodidla, naměřil jsem 28,5 cm, nejbližší velikost mi tak vyšla 44 (pro nohu 28,58 cm). V Hudy mi však při zkoušení byla nejlépe velikost 46, ve velikosti 45 už byla bota v některých pozicích trochu napnutá a měl jsem obavu o švy. I když zrovna v případě KSO Trek by si kůže měla trochu „sednout“. Boty sice při zakoupení přes Internet můžete vrátit, osobně se ale pokouším této možnosti raději vyhýbat.
Boty dorazily v malé krabici, kromě nich byl v balení jen návod na obouvání.
Zvykání si
Na fotkách to tak nevypadá, ale i jedny z těch nejodolnějších – mé KSO Trek – jsou vlastně jen takové trochu odolnější a pekelně drané ponožky. Chodíte v nich prakticky naboso, boty téměř netlumí nárazy a nerozkládají váhu. Pokud nejste zvyklí chodit bez bot, tyto vás naučí znovu chodit tak, abyste minimalizovali nárazy na patu a lépe rozkládali váhu, což za vás jinak ve velké míře dělá právě bota. Je to nezvyk a může to bolet,doporučuje se tedy začínat postupně. Cílem je posílit svaly v chodidle a okolí, které v běžných botách zakrněly a zvyknout si na mírně odlišný způsob chůze.
První zkušenosti
Po prvním nasazení bot jsem byl trochu překvapený. Oproti mým Skeletoes je to velký rozdíl, FiveFingers opravdu nejsou plnohodnotné boty, spíš něco na půl cesty k ponožkám. Pocit jsem sice znal už z Hudy, kde jsem zkoušel Treksporty, ale stejně jsem čekal KSO Trek robustnější, přeci jen, jsou to kožené boty určené i na „lehký treking„.
Pokud jste žádné prstové boty ještě neměli, budete se cítit zvláštně. Pocit oddělených prstů je nezvyklý, ale po pár km vám to už nepřijde. Boty vás také nutí měnit způsob chůze s omezením tvrdého dopadu na patu, který je v nich nepříjemný zejména na tvrdém povrchu.
Osvědčilo se mi v botách nejprve chodit doma a po okolí. Pokud vás z nich začnou bolet nohy, můžete je hned sundat. Postupně můžete přidávat kilometry a vyzkoušet si různé druhy povrchů.
Když jsem zmínil povrchy – každý má něco do sebe. Na tvrdém asfaltu či betonu nejlépe natrénujete techniku chůze. V lese či na louce na hlíně je to samozřejmě nejpohodlnější. Na štěrku je asi nejlépe poznat síla podrážky – vystouplé kamínky o velikosti kolem centimetru cítíte, ale není to nepříjemné. Pokud šlápnete na ostrý kámen, takový, že kdybyste šli naboso, tak pro vás výlet skončil, trochu to zabolí, ale nic hrozného. Zajímavá je chůze v blátě, kdy se cítíte téměř jako bez bot včetně bláta pasírovaného mezi prsty.
První delší výlet
Po postupném přidávání kilometrů jsem se postupně dostal na 10 km v terénu, aniž bych nějak zvlášť cítil svaly nebo klouby. Začal jsem si fandit a naplánoval jsem si hned 30+ km poblíž Brna, tedy polní i lesní cesty a asfalt.
Prvních 20 km bylo poměrně v pohodě. Boty bohužel nejsou ani trochu voděodolné, půl centimetru vody nebo pár cm sněhu a máte mokro, zejména v přední části boty. Na druhou stranu pětiprsťáky i za chůze poměrně rychle vyschnou, takže není nutné je sundávat na brody.
Pak jsem potkal trní a ukázalo se, že takto nízké boty v kombinaci s kraťasy nejsou to nejlepší, co si vzít. O pár km dál se mi zase povedlo zakopnout o pařízek a pohmoždit si prostředník na pravé noze.
Nenechte se zmást, boty na obrázcích vypadají odolně, prsty jsou vepředu chráněné gumou. Pokud však nakopnete kámen či jiný objekt v obyčejných botách, síla se v rozloží do celé nohy. V prstových botách ale máte každý prst zvlášť, pokud tedy kopnete do něčeho malého, většinu energie schytá jen jeden prst. Výsledek sice není tak hrozný, jako když zakopnete při chůzi naboso, nebo ve špatných sandálech, příjemné to ale rozhodně není a pokud se zadaří, nebude problém přijít i o nehet. Mít ostříhané nehty na nohách je dobré i v běžných botách, ve FiveFingers je to téměř nutnost i kvůli výdrži materiálu na prstech.
Pokud tedy na webu píšou u boty „lehký treking“, věřte jim. Mé původní myšlenky typu „kecy, 4 mm podrážka, s tím půjdu i do Alp“ vzaly poměrně rychle za své, bez dlouhodobého tréninku to na delší chození v kamenitém terénu opravdu není. 4 mm má podrážka možná tak uprostřed a v klasifikaci turistických bot by byly… jaké znáte písmeno před A?
Co mě však nakonec po 26 km zastavilo nebyl pohmožděný prst, ani trní, ale záprstí. Po projití různých diskusí jsem zjistil, že většina lidí v botách nenosí ponožky, tak jsem jim věřil a chodil celou dobu naboso. V době výletu už však panovaly téměř letní teploty, nohy se trochu zapotily a o puchýře bylo postaráno. Ponožky navíc do jisté míry vyřeší i prach, který se do boty vždycky dostane a kůži umí podráždit. Důležité je také mít správnou velikost, aby se noha v botě neposouvala. Pokud tedy chcete chodit dál, nějaké ponožky bych doporučil.
Fotky jsou focené na konci výletu, takhle vypadají boty po 26 km 🙂
Vibram FiveFingers KSO Trek vs. Fila Skeletoes
Jak jsem už několikrát zmínil, asi rok a půl před FiveFingers jsem koupil „čtyřprsťáky“ – Fila Skeletoes. Oboje boty sice mají prsty, ale liší se o hodně více, než jejich počtem.
Shora vypadají oboje poměrně stejně, hlavní rozdíl je v tloušťce podrážky. Zatímco Kostroprsty (Skeletoes) od Fily mají cca 2 cm podrážku (alespoň moje Ampy), u KSO Trek se musíte spokojit s 5x menší tloušťkou. Není to nevýhoda, nebo šetření na materiálu, je to odlišná filosofie.
Se Skeletoes se dá perfektně běhat na sněhu a nemusíte si na ně zvykat. V -10 °C neucítíte, jak je pod vámi asfalt studený. Když je poprvé nasadíte, můžete s nimi uběhnout 10 km a nebudou vás bolet nohy víc, než z klasických běžeckých bot.
FiveFingers jsou prostě jiné. Až na výjimky se vám v nich nebude chodit nebo běhat lépe, alespoň ne první týdny či měsíce. V zimě vám bude zima od nohou, v mokru budete mít mokro v botách, když šlápnete na ostrý kámen, bude to nepříjemné. Nabídne však to, co jiné boty ne – pocit chůze naboso se značně sníženým rizikem poranění. A nejspíš si zlepšíte i techniku chůze/běhu. Také jsou to výborné lehké náhradní boty pro případ nouze.
Prostě – nejsou to primárně turistické, nebo běžecké boty. Je to ortopedická pomůcka, na kterou vám pojišťovna nepřispěje.
Záleží na vás, jestli vám to za 2000 – 3500 Kč stojí. Alternativou je zkusit nějaké čínské kopie z eBaye, nebo varianta úplně nejlevnější – vyjít či vyběhnout naboso.
