Habitica – jak zastavit prokrastinaci a zbavit se zlých návyků

Mnoho lidí, možná téměř všichni, má problémy s prokrastinací či leností. V horším případě už se dávno ztratili v množství úkolů, které by měli udělat, v tom lepším mají seznam, ale položky na něm přibývají rychleji, než je stačí škrtat. Druhou oblastí jsou pak zlé návyky. Nejde jen o kouření, ale mnoho lidí nemá dostatečně silnou vůli a motivaci, aby si opět v práci v automatu nekoupili tu sladkou tyčinku, aby šli ráno do patra po schodech místo jízdy výtahem, či aby opravdu vystoupili o dvě zastávky dřív a šli pěšky, jak si nakonec předsevzali na Nový rok, akorát druhého měli kocovinu, pak zase byla moc zima a pak už se jim prostě nechtělo.

Podobné myšlenky se zřejmě honily hlavou i tvůrcům webové hry Habitica. A tak si položili otázku: „Co je návykové a zároveň by to šlo využít pro pomoc s odkládáním?“ Heroin to nebude, automaty by byly nákladné… ha, počítačové hry! A to ideálně takové, které budou bavit co nejširší spektrum lidí po co nejdelší dobu. Zase to ale nesmí být nic složitého, aby to pochopili i ti, co hrají maximálně Candy Crush Saga. Výsledkem je jednoduchá RPG (hra na hrdiny), která má ale několik zajímavých detailů, které zaujmou i náročnější hráče.

Příběh

Začínáte jako malý bojovník, tedy spíše postavička, která se chce bojovníkem stát. Vaším úkolem je cvičit a stát se co nejlepším – pomocí plnění úkolů a vyhýbání se nepřátelům. Alespoň tak nějak jsem to pochopil, příběh není nejsilnější stránkou Habiticy.

Herní principy

Pojďme se rovnou podívat, jak to celé funguje. Ve hře jsou v podstatě tři základní ukazatele, které si potřebujete hlídat:

  • Zdraví, které se obnovuje při postupu o úroveň, nebo zakoupením (poměrně drahého) lektvaru. Ztrácí se naopak při neplnění denních úkolů, nebo provozování špatných návyků.
  • Zkušenosti, které přibývají při plnění úkolů a provozování dobrých návyků.
  • Peníze, které dostáváte v podstatě za to, za co dostáváte i zkušenosti. Můžete si za ně kupovat různé oblečení a zbraně, které mají hlavně estetickou funkci, ale pomůžou i při boji s příšerami (viz dále). Navíc si můžete nadefinovat svoje vlastní odměny, které si pak můžete za vydělané peníze koupit.

Dále tu jsou diamanty, které jsou běžně téměř nedosažitelné a musíte si je koupit za peníze. Za diamanty si pak můžete koupit některé nepřístupné typy oblečení, barvy vlasů apod., případně zvířata… ale o tom také dále.

A jak to celé funguje? Na začátku si vytvoříte postavu a nastavíte si své úkoly. Ty se dělí na tři typy:

  • Zvyky. Sem patří dobré a špatné návyky, které chcete utužovat, potažmo ukončit. Pokud v reálném životě podlehnete zlozvyku, kliknete u něj na mínus a ubere se vám život. Pokud naopak uděláte něco, co považujete za dobrý návyk, kliknete u něj na plus a získáte nějaké zkušenosti a peníze. Příkladem může být za zlozvyky kouření či okusování nehtů, mezi dobré návyky třeba chůze po schodech místo použití výtahu.
  • Denní úkoly. Zde umístíte úkoly, které chcete pravidelně (ne nutně denně) plnit. Typickým příkladem je učení každý den, cvičení každý druhý den, nebo hraní na buzuki každý lichý čtvrtek (což nastavit nejde, ale můžete si nastavit 14denní interval).
  • Úkoly. Jedná se o jednorázové úkoly a alespoň u mě jde o nejrozšířenější sekci. Jde o ty věci, co byste jinak odkládali, typu posekání zahrady, odepsání na ten e-mail, na který se vám vůbec odepisovat nechce apod.

Každému úkolu či zvyku lze nastavit obtížnost, od které se odvíjí, jak za něj budete ohodnoceni. Jet do práce 30 km na kole je jiná výzva, než vyšlápnout dvě patra po schodech. A položení nové střechy na vaší stodole se nedá srovnávat s vyčištěním zubů před spaním.

Rozdíly mezi kategoriemi někdy nejsou jasné a hlavně zpočátku možná některé umístíte špatně. Je třeba jízda na kole do práce dobrý zvyk, nebo denní úkol platný jen v pracovní dny?*

Jak vidíte, nejde o klasickou RPG hru, kde budete za každou cenu soutěžit s ostatními. Podvádět se dá jednoduše, ale podvádíte jen sami sebe. Je potřeba mít na mysli myšlenku hry. Pokud nemáte problém si dvakrát denně čistit zuby, nemá velký význam si na to vytvářet denní úkoly. Získáte za ně zkušenosti, ale nepracujete na sobě – a to je účel této hry.

Další herní principy

Hru lze hrát jen tak, jak jsem ji popsal v předchozích odstavcích. Jakmile ale zvládnete základy, nejspíš budete zvědaví i na další možnosti, které hra nabízí.

Družiny

Pokud znáte někoho dalšího, kdo Habiticu hraje, můžete s ním a s dalšími vytvořit družinu. Kromě toho, že dostanete soukromý chat, jedná se o další motivaci. Jako družina můžete bojovat s příšerami, které zraňují všechny z družiny, pokud někdo neplní denní úkoly. Za zabití příšery jsou peníze a zkušenosti. Na útok a obranu konečně také využijete ty meče, sekery a helmy, co jste nakoupili.

Výzvy

Jestli se chcete cítit, že ve svém tažení za skoncování s každodenním čtením časopisu Zahrádkář nejste sami, ale s jinými lidmi, můžete se přidat k výzvě. Tím se vám přidají do seznamu úkoly či návyky. Na konci se pak podle nějakého klíče obvykle těm nejlepším rozdělí diamanty, které si jinak musíte kupovat za reálné peníze.

Výzev je mnoho druhů a nejspíš si vyberete. Od již zmíněného čištění zubů dvakrát denně a používání zubní nitě, přes „znovu se spojte se zapomenutými přáteli“ po průvodce, který vás naučí pixel art (typ kreslení, jaký vidíte kolem na obrázcích hrdinů). Diamantů je naopak málo a nejspíš žádný nedostanete. Ale jako motivace je to fajn.

Výzvy jsou bohužel jen v angličtině.

Krčma

Krčma je takové univerzální místo pro vše, co se nevešlo jinam. Je tu chat, jsou tu odkazy na nápovědu, fórum apod. Jedna z nejdůležitějších funkcí je však „Odpočívat v hostinci“. Tato možnost se hodí, pokud jedete na dovolenou, kde po vás přeci nemůže nikdo, natož Habitica, chtít, abyste se každý den učili, produktivně pracovali, udělali 100 kliků a ještě chodili po schodech. Vaše postava tak prostě usne a až se vrátíte, zase ji probudíte v původním stavu (kromě boje družiny s příšerami, které stále zraňují, takže se vyplatí Habiticu kontrolovat i na dovolené).

Mazlíčci

Evidentně zaměřeno na něžnější povahy. Počínaje třetí úrovní se vám začnou občas za splněné úkoly objevovat v inventáři vajíčka (ze kterých se v Habitice rodí všechna zvířata, kaktusy a jiní mazlové), líhnoucí lektvary (který musíte nalít na vajíčko, aby se vám vylíhl ten dlouho očekávaný medvídek) a jídlo, kterým tu sběř krmíte, aby vám vyrostla a stalo se z ní jízdní zvíře (ano, jestli jsem to správně pochopil, i na kaktusu se dá jezdit. Asi takhle nějak.). Zvířata samozřejmě mají ráda k jídlu různé věci atd. atd., prostě motivace k plnění úkolů je přehršel. Nicméně pokud jste až tak moc líní, nebo vás hledání čokolády pro draka už nebaví, tak jde proces opět urychlit za diamanty.

Povolání

Jakmile dosáhnete desáté úrovně, můžete si změnit své povolání. Do desáté úrovně jsou všichni válečníci, poté si povolání můžete změnit na mága, léčitele, či zloděje (je možné, že se české překlady budou lišit, ještě na 10. úrovni nejsem). Pokud vás zajímají rozdíly, můžete se do nich anglicky pustit na Habitica Wiki.

Funguje to?

Asi ta základní otázka při rozhodování, jestli do toho jít. Výsledky vám samozřejmě nezaručím, studii po ruce taky nemám, ale po několika týdnech hraní můžu zodpovědně prohlásit, že na mě to funguje. Chci si prostě koupit tu kroužkovou zbroj a taky už konečně potřebuju ten líhnoucí lektvar, abych mohl vylíhnout medvěda, nebo vlka, navíc už se těším na zkušenosti a zlaťáky, co dostaneme v družině za zabití Bazi-lístka… A tak vystupuju z autobusu o vesnici dřív, do práce chodím po schodech, cvičím, běhám, opravuju doma co jen můžu, plním resty… prostě za mě je to úspěch. Co u vás? 🙂

P. S. Možná jste si říkali, že byste do toho šli, ale nebudete několikrát denně zapínat počítač. A když ono to v Google Play či App Storu určitě nebude… Konec výmluv, je! (Android, iOS)

* V tomto případě bych se řídil tím, jestli je opravdu ve vašich silách jezdit každý den. I když bude pršet. V mlze. Při náledí. Když zrovna na Islandu vybuchne sopka. Což způsobí zemětřesení. Protože když nepojedete, ztratíte životy a nedostanete zkušenosti a zlaťáky. A to byste přeci nechtěli. Nebo snad ano? (Pokud se na to video díváte, neměli byste náhodou dělat něco jiného?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *