Proč to nikomu nevadí? Díl 2: Zákaz jízdy kamionů v neděli

Tento příspěvek je 2. z 2 částí v sérii Proč to nikomu nevadí?

Jsou věci, na kterých se lidé asi nikdy neshodnou. Někdo chce, aby se o něj stát staral více, někdo, aby ho nechal na pokoji. Někdo chce nad sebou silnou ruku a pravidla na vše, podle někoho je ideální státní zřízení žádné. Někdo chce svobodu, někdo sociální jistoty. Jsou ale témata, co na podobných rozděleních nezávisí a podle mého názoru musí dávat smysl všem, nebo prakticky všem. Přitom se o nich ale příliš nemluví. Tato série má být právě o takových tématech. V druhém dílu se podíváme na zákaz jízdy kamionů v neděli.

Zákaz jízdy kamionů v některé hodiny v neděli a o prázdninách nařizuje Zákon o provozu na pozemních komunikacích, konkrétně § 43. Kdy kamiony na silnice můžou si pak můžete prohlédnout i v přehledné tabulce na webu policie. Aktuálně je navíc snaha omezení spíše rozšířit, než ho zrušit.

Argumenty pro i proti omezení jsou docela pěkně sepsány na poslední straně tohoto dokumentu (je tedy k pozměňovacímu návrhu a ne k zákonu samotnému). Nad většinou uvedených argumentů pro omezení nezbývá, než kroutit hlavou, nicméně je tu jeden, kterým se má podle mého názoru má smysl zabývat.

Tím argumentem je, že přes týden jsou lidé v práci a tak jim nevadí, když jim kolem domu jezdí kamiony. O víkendu však bývají doma a konečně si tak mohou užít trochu klidu. Na tom určitě něco je, i přes tu spoustu lidí, co pracuje z domu a o víkendu. Podstatnější námitkou je, že počet lidí, kteří bydlí přímo u rušné silnice s kamiony asi nebude až zase takový. Je to ale pořád argument pro zákaz.

Bohužel mi přijde, že zastánci zákazu mají často jakýsi dojem (i když ho nepřiznají), že zákazem na našich silnicích kamionů nějak ubude. Že prostě ty kamiony ze silnic někam zmizí, nebo se zboží přesune na železnici. Jenže ony nezmizely. Jen čím dál víc v neděli večer obsazují všechna volná místa na odpočívadlech a na benzínkách a o to víc jich jezdí ve všední dny. Ano, nezdržují ty, co chtějí v pátek večer jet na chatu a v neděli večer z Chorvatska. Budou o půl hodiny dřív doma. Bohužel ale o to víc:

  • Zdržují lidi, co jezdí ve všední dny do práce, ať už autem, nebo autobusem.
  • Zdržují lidi, kteří musí autem jezdit kvůli práci. Řemeslníci, rozvozy, pošta. Často lidi, co potřebují dodržovat nějaký rozvrh.
  • Ohrožují děti, které chodí ráno do školy a večer ze školy.
  • Kamioňáci se dostanou domů k rodině o to později.
  • Logistika se ztěžuje, přeprava je o to méně efektivní s negativními dopady na ekonomiku, kamioňákům se musí platit čas, kdy sedí na parkovišti a čekají.

Co s tím?

Něco zakázat je jednoduché. Lidí, co chtějí pořád něco zakazovat je na světě bohužel dost . Co ale s tím? Pár návrhů bych měl.

  • Hlavně a v první řadě, kamióny mají jezdit pokud možno po dálnici, tedy mimo zástavbu a to má zohlednit mýto. Viz minulý díl seriálu.
  • Potřebujeme dostavět dálniční síť a obchvaty na vytížených silnicích. Může to být z dlouhodobého hlediska neekologické, ale aktuálně je potřeba zachraňovat životy. A to jak z dopravních nehod (dálnice jsou mnohem bezpečnější), tak z respiračních a jiných onemocnění. Za úplatky důchodcům a studentům dává stát kolem 400 milionů Kč měsíčně. Za to se dá postavit přes 2 km dálnic každý měsíc, přes 30 km ročně. Za čtyři roky se může zaplatit dostavba D11 mezi Hradcem a Mohelnicí a konečně se nebude muset jezdit z Prahy do Ostravy či Olomouce přes Brno.
  • Zároveň bych rád viděl co nejvíce vhodného zboží na železnici. Jak toho dosáhnout by ale bylo na samostatný článek. Dobrou zprávou je, že trend je ve prospěch železnice, viz přiložený graf (zdroj ČSÚ). Pokud vezmu v úvahu útlum těžkého průmyslu od 90. let, železnice na tom není vůbec tak špatně, jak by se mohlo zdát.
Series Navigation<< Proč to nikomu nevadí? Díl 1: Dálniční známky a mýto
.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *