Proč to nikomu nevadí? Díl 1: Dálniční známky a mýto

Tento příspěvek je 1. z 2 částí v sérii Proč to nikomu nevadí?

Jsou věci, na kterých se lidé asi nikdy neshodnou. Někdo chce, aby se o něj stát staral více, někdo, aby ho nechal na pokoji. Někdo chce nad sebou silnou ruku a pravidla na vše, podle někoho je ideální státní zřízení žádné. Někdo chce svobodu, někdo sociální jistoty. Jsou ale témata, co na podobných rozděleních nezávisí a podle mého názoru musí dávat smysl všem, nebo prakticky všem. Přitom se o nich ale příliš nemluví. Tato série má být právě o takových tématech. A jako první jsem vybral dálniční známky a mýto.

Dálnice byly vynalezené pro rychlý pohyb vozidel bez přítomnosti chodců, cyklistů, koňů a jiných pomalých a zranitelných účastníků silničního provozu, kdy první silnice označovaná dnes jako dálnice vznikla už v roce 1908 (Long Island Motor Parkway) jako soukromá silnice s mýtem. I když dnešní dálnice příliš nepřipomíná, mnoho charakteristik s nimi sdílí. Vzhledem k tomu, že šlo o silnici postavenou soukromým provozovatelem, mýto bylo nutností.

Zrušme dálniční známky

V případě soukromé silnice je mýto pochopitelné, její stavba se musí z něčeho zaplatit. Dnes ale máme naprostou většinu veřejných komunikací udržovanou státem a dálniční známky jen na dálnicích mi přijdou jako přežitek. Proč?

  • Většina lidí na autě stejně dálniční známku má a jde tak v podstatě jen o skrytou daň z vozidla (na skrývání daní jsou státy velice vynalézavé…)
  • Ti lidé, kteří příliš nejezdí, takže by se jim známka nevyplatila, placené úseky často objíždějí. Tím zvyšují riziko nehody (dálnice jsou bezpečnější) a zvyšují hluk a emise v centrech obcí. Kdo bydlel v Brně v době, kdy byl dálniční obchvat s poplatkem, ví svoje.
  • Můžeme si odpustit systémy za stovky milionů na správu známek.

Pokud s tím chceme něco dělat, máme v podstatě dvě možnosti. Zpoplatnit všechny veřejné silnice, nebo dálniční známky zrušit. Povinný nákup dálniční známky je nesmysl, pokud ji musí mít všechna auta na veřejných komunikacích, rozumné řešení je tedy spíše to druhé.

Pokud vám nějaký politik nabídne něco „zdarma“, nebo snížení poplatků, tak ho neberte vážně, pokud vám neřekne, kde na to vezme peníze. Politici obvykle nemají ve zvyku za své sliby utrácet vlastní prostředky, takže – kolik by stálo zrušení známek?

Aktuální příjem z dálničních známek za rok 2019 byl 4,54 miliardy Kč. K tomu jsou náklady na tisk a distribuci, které v roce 2018 tvořily 325 milionů Kč. Pokud tyto peníze stát neumí ušetřit (ha ha), tak je můžeme vybrat následujícími způsoby:

  • Zavést daň z auta, vybírané např. v rámci povinného ručení. V roce 2019 bylo registrováno cca 5,9 milionu osobních aut. Dělá to asi 770 Kč na auto ročně.
  • Lepší a spravedlivější variantou mi přijde prostě zvýšit daň z pohonných hmot. Kdo víc jezdí, víc opotřebovává silnice a víc zaplatí. V roce 2018 se z nafty a benzínu vybralo 91,98 miliard Kč. Tady ale pozor, jsou v tom započítány i kamiony, kterým se budu věnovat později. Nicméně velice hrubým výpočtem (zhruba polovina aut v ČR je benzínových a za benzín se vybralo 27,02 miliardy Kč) by bylo potřeba zvýšit daň z benzínu a nafty asi o korunu. Což by se vyplatilo všem, co si kupují dálniční známku s ročním nájezdem pod 25 000 km, tedy většině.

Zaveďme satelitní mýto

Pojďme k nákladním vozům a jejich mýtu. Po pravdě to naše české mýto smrdí už od začátku. Že je potřeba nějak získat peníze z kamionů, které jsou hlavní příčinou opotřebení dálnic u nás, nezpochybňuji. Koho ale napadlo udělat systém postupně a nejprve na dálnicích? (Vládu ČSSD, US-DEU a KDU-ČSL). V roce 2005, kdy bylo vypsáno výběrové řízení, byl už systém GPS pět let použitelný bez umělé chyby i pro civilisty, nemluvě o Glonass (Galileo ještě v té době nebylo jasné, jestli bude). To nikoho nenapadlo, že budou řidiči dálnice objíždět, aby ušetřili? Nikoho nenapadlo, že malé silnice nejsou na ten provoz stavěné a proto je potřeba je zpoplatnit naopak více, než dálnice? Kdybych chtěl po vládě ČSSD & spol. moc, což nechci, tak není takový problém určit, kolik peněz se vybralo z mýta v dané obci a peníze poslat přímo jí. Tím by vznikla finanční motivace kamiony rozumně směrovat a ne jen tupě dávat zákazové značky (aby kamiony musely přes sousední vesnici). Kompenzoval by se diskomfort obyvatel a NIMBY efekt pro stavbu nových továren a skladů. Neviditelná ruka trhu není výmysl Václava.

Ale ne, my musíme nastavit systém tak, aby se musel předělávat, tři ze čtyř uchazečů se vyloučí a kamiony dál jezdí po okreskách. Kdo to zaplatí? Obyčejní lidé. Kdo bude mít zkažené plíce z dopravy přes jejich vesnici? Obyčejní lidé. Kdo aktuálně volí trestně stíhaného agenta StB, jehož firma má shodou okolností stále vyšší dotace z veřejných zdrojů (abych byl fér, bydlí kousek od dálnice)? Jehož vláda oproti slibům skoro žádnou dálnici nepostavila? Bohužel skoro všechny skupiny obyvatel

A libertariánskou agitku si samozřejmě neodpustím. Proč si po tolika ukázkách státní neschopnosti tolik lidí myslí, že dát polovinu svých peněz na přerozdělení státu je dobrý nápad?

Series NavigationProč to nikomu nevadí? Díl 2: Zákaz jízdy kamionů v neděli >>
.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *