Údolí Aosty – Vše kolem cesty a ubytování

Tento příspěvek je 2. z 4 částí v sérii Aosta 2022

Tato část bude o všem okolo cesty do údolí Aosty, ubytování a vůbec o tom, co se jinam nevešlo.

Let do Turína

K cestě do Leverogne, kde jsem na 10 dní zakotvil, jsem zvolil nejprve letecký přesun do Turína. S WizzAirem z Prahy mě to vyšlo na téměř přesných 1500 Kč za zpáteční letenku i s 10kg odbaveným zavazadlem, tak nemělo smysl něco vymýšlet. Batoh jsem několikrát přebaloval, protože jsem se s cepínem a mačkami pořád nemohl vejít do 10 kg limitu – až jsem nakonec oboje vyhodil a přibalil jen nesmeky. Na Grand Paradiso stejně sám nepolezu a přinejhorším si vybavení půjčím.

Ubytování na letišti

Nevýhoda letu byla, že v Turíně na letišti jsem měl být 21:55. Na letišti však bylo kapslové ubytování od ZZZleepandgo. Cena 800 Kč přes Travalu sice byla poměrně vysoká za kumbál s postelí bez peřiny, ale v kapsli jsem ještě nespal a hlavně bylo ubytování hned v odletovém terminálu, takže jsem nemusel nic řešit, jen si vyzvednout batoh a jít spát.

Automatický check-in je poměrně zdlouhavý, ale nakonec se vše podařilo bez problémů. V kapsli se vše ovládalo přes dotykovou obrazovku, bohužel při otevření průduchů do kapsle pronikal hluk z letiště a větrák byl tak hlučný, že se při zapnutém větrání nedalo spát. K tomu nešla vypnout ovládací televize, takže jsem musel spát s šátkem přes oči. Peřina se dá dopůjčit za 12 €, ale do toho už jsem nešel. Za 800 kč jsem si tedy představoval více…

Kapsle na letišti v Turíně

Obrázek 1 z 1

Cesta z letiště

V plánu bylo jet do centra Turína vlakem a dále pokračovat Flixbusem. Přímý autobus do centra sice jezdí každou chvíli, ale stojí 7,5 €. Vlak je oproti tomu jen za 4 €, zato jezdí jen asi jednou za hodinu, člověk na něj musí sehnat jízdenku a končí na předměstí, odkud je nutné pokračovat autobusem. Každopádně lístek se jmenuje „Integrato B“ a měl by jít sehnat přímo na letišti, případně v automatu na nádraží. Tady jsem však podcenil italský bordel…

Nejdřív jsem chtěl vybrat hotovost v Eurech. Našel jsem tedy bankomat (Intesa) a vložil kartu (Crypto.com). V tu chvíli jsem si uvědomil, že si nepamatuju PIN, stiskl jsem tedy červené tlačítko, aby mi bankomat kartu vrátil. Ten napsal něco v italštině o 30 sekundách a než jsem se vzpamatoval, karta byla nenávratně pryč. Volám tedy na číslo na bankomatu, kde kupodivu uměli anglicky, nicméně řekli mi, že mám smůlu a musím objednat novou kartu.

Čas se začínal tenčit. Šel jsem tedy hledat onu cestovní kancelář zmíněnou na webu letiště, ale neúspěšně. Dobrá, zkusím si jízdenku koupit v automatu. Dojdu na nádraží, zbývá pět minut do odjezdu. Automat bere karty, super! Jízdenku Integrato B prodává, ještě víc super! Mám naštěstí v zásobě ještě dvě karty, tak je postupně zkouším, ale ani jednu automat nebere. Jízdenka stojí 4 €, ale v drobných mám samozřejmě jen 3,5 € a kolem nikde nikdo. Tak jen smutně poslouchám, jak mi odjíždí vlak a jdu zpět na letiště potupně zaplatit 7,5 € za autobus. Dalším vlakem bych už nestihl Flixbus do Aosty.

Cesta do Leverogne

Cesta autobusem proběhla bez problémů, jel na čas a stavěl pár set metrů od zastávky Flixbusu. Místo, odkud jezdí Flixbus do Aosty z Corso Vittorio Emanuele je jasné, což se nedá říci o číslu nástupiště. Ale zeptal jsem se a všechno stejně jezdí v podstatě z jednoho místa, poblíž prodejny jízdenek.

Cesta Flixbusem proběhla taktéž bez problémů, většinu cesty se jede po dálnici a po levé straně jen sledujete, jak se přibližují hory. Poté vjedete do údolí mezi ně a za chvíli jste v Aostě. Do té jezdí z Turína i vlak, který jede jen o trochu déle, takže záleží spíš na tom, jak drahé seženete jízdenky na Flixbus – mohou být levnější, i o dost dražší. Flixbus kupujte rozhodně předem, čím dřív, tím líp.

Pak už jen koupit jízdenku z Aosty do Leverogne (2,2 €) a jet se ubytovat.

Ubytování

Spal jsem v hotelu Beau Sejour v Leverogne a byl jsem nadmíru spokojený. Super cena včetně polopenze, snídaně formou bufetu už od sedmi hodin (a byla nachystaná i dřív), večeře tříchodová a výborná, velký pokoj a z okna výhledy na historické centrum vesnice a na hory. Zastávka autobusu tři minuty chůze (a do údolí Valgrisenche hned před hotelem).

Cestování po údolí

Auto jsem neměl, po údolí jsem plánoval cestovat pomocí MHD. Síť autobusů je tu hustá, hlavní autobus mezi Aostou a Courmayeurem pendluje ve špičce co půl hodiny a zastavuje i v Leverogne. Autobusy do vedlejších údolí jezdí méně často, obvykle jeden či dva ráno a další později odpoledne. Jejich jízdní řády závisí na roční době, ty aktuální najdete na webu Arrivy. Od října už to moc mimo páteřní linku nejezdí (výjimka bude okolí Courmayeuru), případně jen na zavolání. Autobusy jezdí na italské poměry docela na čas, jen jednou se mi stalo, že autobus nejel vůbec.

Koupě jízdenek je trochu opruz. Dají se sice koupit online a řidiči ukázat QR kód, ale skoro nikdo to nedělá. Já si tak jízdenky kupoval (aplikace pro Android), ale nebudete vědět, kterou si koupit. Pro tuto informaci musíte navštívit web Arrivy, kde v sekci „Calculate your rate“ zadáte odkud kam jedete a on vám možná vyplivne, který typ jízdenky je pro vás ten pravý. Jízdenku pak najdete v aplikaci, kde si ji můžete po dobití kreditu koupit… Výjimkou jsou linky v okolí Courmayeuru, kde se dají jízdenky přes aplikaci koupit poměrně jednoduše (jednotná taxa pro jednotlivá údolí nezávisle na počtu zastávek).

Jednodušší je zřejmě koupě fyzických jízdenek, ale ne o moc. V místech, kde není prodejní okýnko, si jízdenku můžete koupit při nástupu bez příplatku u řidiče. V místech, kde okénko je, si však jízdenku musíte koupit tam. Navíc v údolích kolem Courmayeuru u řidiče jízdenku nekoupíte (takže jsem jel poprvé na černo).

Celkově mi cesty autobusem vyhovovaly, i když to vyžadovalo více plánování. Za jízdenky jsem tam nechal kolem tisícovky korun za 10 dní, což je poměrně hodně, ale s autem bych rozhodně neušetřil.

Autobusy tu jezdí převážně moderní

Obrázek 1 z 1

Na fotce autobus z Courmayeuru do údolí Val Veny pod Mont Blancem.

Cesta domů

Cesta domů proběhla analogicky k cestě do Leverogne. Autobusem do Aosty, odtamtud vlakem (Flixbus i jiné autobusy byly na daný termín dražší). Procházka po Turíně, kde jsem napočtvrté sehnal lístek na letiště „Integrale B“, protože ho buď neměli, nebo nebrali karty (oboje splňuje tabák na nádraží Porta Nuovo). Teoreticky by lístek měl jít koupit i v Arriva aplikaci, ale nepovedlo se mi ho tam zaplatit.

Vlak na letiště v době cesty jel z důvodu oprav až z předměstí Turína, zastávky Venaria Reale. Na tu jezdí z centra buď speciální linka SF2, nebo autobus č. 11, který jsem zvolil já. Jde o vyhlídkovou jízdu, 45 minut skrz čtvrtě různých podob a barev obyvatel. Nevím jak vy, ale já rád ve městech vidím i neturistická místa, takže oproti přímému autobusu na letiště, který jel nejkratší cestou po dálnici, mi tohle dalo určitě víc. Z Venaria Reale jsem pak pokračoval klasickým italským příměstským (tedy posprejovaným a špinavým) vlakem na letiště.

Vlak z Turína na letiště

Obrázek 1 z 1

Zevnitř to naštěstí vypadalo o něco lépe.

A o půlnoci jsem se ocitl zpět ve studené Praze na letišti, abych prvními ranními spoji s pěti přestupy dorazil o půl osmé ráno do své domovské vsi. Nevyspalý, s bolavými nohami a hromadou zpoceného oblečení v batohu, ale bohatší o další horské a cestovatelské zážitky.

Rozpočet

  • Doprava z domu do Leverogne a zpět: 2 422 Kč
  • Jízdenky po údolí: 1 051 Kč
  • Ubytování s polopenzí: 9 805 Kč
  • Jídlo a pití navíc: 1 857 Kč
  • Celkem: 15 407 Kč za 10 dní
Series Navigation<< Podzimní horská turistika v údolí AostyÚdolí Aosty – Pod Gran Paradiso >>
.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *