Údolí Aosty – Montmayeur

Tento příspěvek je 4. z 4 částí v sérii Aosta 2022

Na druhý den výletu hlásili déšť a mlhy. Nohy mě stejně bolely z předchozího dne a měl jsem náběh na puchýře, tak jsem si naplánoval odpočinkový den – procházku po okolí v sandálech. Cíl byla nejdřív zřícenina Montmayeur a poté kam se mi bude chtít. Mělo celý den pršet, ale nakonec z toho byla jen hodinka slabého deště, tak z toho nakonec stejně bylo 660 výškových metrů.

Pokračovat ve čtení „Údolí Aosty – Montmayeur“.

Údolí Aosty – Pod Gran Paradiso

Tento příspěvek je 3. z 4 částí v sérii Aosta 2022

První den jsem chtěl využít prvotního nadšení a síly a udělat nějaký delší výlet. Doma v Česku jsem ještě koketoval s myšlenkou výstupu na Gran Paradiso, ale pak jsem viděl fotky z ledovce a naznal jsem, že na tohle si sám netroufnu. Zvolil jsem tedy náhradní plán, výstup na vedlejší Tresentu (3609 m) z konečné autobusu Pont Valsavarenche (cca 1960 m). To se nakonec také nepodařilo, ale výlet i tak stál za to.

Pokračovat ve čtení „Údolí Aosty – Pod Gran Paradiso“.

Podzimní horská turistika v údolí Aosty

Údolí Aosty
Tento příspěvek je 1. z 4 částí v sérii Aosta 2022

Aktualizováno 14. 11. 2022

Konečně zase nastal čas, kdy byl zbytek rodiny pryč a já měl možnost někam vypadnout. Rychlé prohledání levných letenek mě nejdřív nalákalo na Rwandu, ale když jsem viděl ty ceny na místě, tak jsem raději zvolil bližší destinaci v podobě Turína, ze kterého je to už pár hodin cesty do mnoha alpských údolí. Hledání vhodného levného ubytování mě nakonec nasměrovalo do vesničky Leverogne (čti Leveroňe) v údolí Aosty na půl cesty mezi samotnou Aostou a známým Courmayeurem pod Mont Blancem. Odtud byl plán podnikat hvězdicové výlety za pomoci autobusu. Mohu s klidem říct, že plán byl splněn, počasí přálo a stálo to za to.

Pokračovat ve čtení „Podzimní horská turistika v údolí Aosty“.

Výstup na Velký Javor (Großer Arber) ze Železné Rudy

Panorama Velkého Javoru z vrcholu

Na Velký Javor jsem měl v plánu dojít už před deseti lety, když jsem šel přechod Šumavy. Plán tenkrát nevyšel (už ani nevím proč) a já skončil v Železné Rudě. No a protože se mi letos na podzim naskytla volná neděle s pěkným počasím, naplánoval jsem trasu od hraniční železniční stanice Železná Ruda – Alžbětín a ráno se vydal na cestu.

Pokračovat ve čtení „Výstup na Velký Javor (Großer Arber) ze Železné Rudy“

Petrohrad, Murmansk, Kinnarodden 2019, část 4. – cesta na Nordkinn

Tento příspěvek je 4. z 6 částí v sérii Nordkinn 2019

Nordkinn, Nordkyn, Kinnarodden. Všechna tři jména označují skálu na nejsevernějším konci Evropy – alespoň tom kontinentálním. Proč je ve stínu svého známého bratříčka Nordkappu je jasné – nedá se tam dojet po silnici, maximálně pod něj soukromou lodí. Na Nordkapp dojedete autem či autobusem, je tam infocentrum, kde zaparkujete, koupíte si machrnálepku, přes místní WiFi pošlete selfíčko s nejsevernějším bodem… Co na tom, že jste na ostrově a ani nejste v jeho nejsevernější části.

Pokračovat ve čtení „Petrohrad, Murmansk, Kinnarodden 2019, část 4. – cesta na Nordkinn“.

Petrohrad, Murmansk, Kinnarodden 2019, část 1. – z Jeseníku do Petrohradu

Tento příspěvek je 1. z 6 částí v sérii Nordkinn 2019

Delších cest postarší Fabií combi SDi z roku 2003 máme za sebou více. V roce 2013 jsme si to všechno spíš jen osahali, dojeli do Jotunheimenu, vylezli na Galdhøpiggen (což jsem si vyzkoušel už rok předtím) a hurá zpátky. V roce 2015 už jsme se odvážili podstatně severněji, kromě Kebnekaise jsme si užívali půlnočního slunce na Lofotech. Od té doby mi ale stály vrtaly hlavou dva projekty – dojít na nejsevernější bod pevninské Evropy Kinnarodden a dojet na sever Norska skrz Rusko. No a protože dovolené není nazbyt, rozhodli jsme se realizovat lehce šílenou variantu – oba nápady spojit a k tomu přidat prohlídku Petrohradu.

Pokračovat ve čtení „Petrohrad, Murmansk, Kinnarodden 2019, část 1. – z Jeseníku do Petrohradu“.

Nepálský trek tří sedel na přelomu listopadu a prosince 2018 část devátá – co se jinam nevešlo

Tento příspěvek je 9. z 9 částí v sérii Nepál 2018

Po návštěvě indických Himalájí před dvěma lety mi bylo jasné, že jsem v nejvyšších kopečcích na Zemi nebyl naposledy. A jaké jiné místo navštívit, než hned sousední a asi nejznámější himalájský stát – Nepál? Sehnal jsem spolucestující a po dlouhém rozhodování padl náš výběr na trek tří sedel – taková těžší varianta nejznámějšího Everest Base Camp Treku (dále jen EBC). V poslední části se budu věnovat poznámkám, co se nevešly do ostatních částí.

Pokračovat ve čtení „Nepálský trek tří sedel na přelomu listopadu a prosince 2018 část devátá – co se jinam nevešlo“.

Nepálský trek tří sedel na přelomu listopadu a prosince 2018 část osmá – z Namče Bazaru dolů + Káthmándú

Tento příspěvek je 8. z 9 částí v sérii Nepál 2018

Po návštěvě indických Himalájí před dvěma lety mi bylo jasné, že jsem v nejvyšších kopečcích na Zemi nebyl naposledy. A jaké jiné místo navštívit, než hned sousední a asi nejznámější himalájský stát – Nepál? Sehnal jsem spolucestující a po dlouhém rozhodování padl náš výběr na trek tří sedel – taková těžší varianta nejznámějšího Everest Base Camp Treku (dále jen EBC). Druhá a další části jsou založené na poznámkách, které jsem si každý den psal. Tato, osmá, je o sestupu dolů z Namče Bazaru a několika dnech v Káthmándú.

Pokračovat ve čtení „Nepálský trek tří sedel na přelomu listopadu a prosince 2018 část osmá – z Namče Bazaru dolů + Káthmándú“.

Nepálský trek tří sedel na přelomu listopadu a prosince 2018 část sedmá – z Gokya přes Rendžo La zpět do Namče Bazaru

Tento příspěvek je 7. z 9 částí v sérii Nepál 2018

Po návštěvě indických Himalájí před dvěma lety mi bylo jasné, že jsem v nejvyšších kopečcích na Zemi nebyl naposledy. A jaké jiné místo navštívit, než hned sousední a asi nejznámější himalájský stát – Nepál? Sehnal jsem spolucestující a po dlouhém rozhodování padl náš výběr na trek tří sedel – taková těžší varianta nejznámějšího Everest Base Camp Treku (dále jen EBC). Druhá a další části jsou založené na poznámkách, které jsem si každý den psal. Tato, sedmá, je o třetí části okruhu přes tři sedla. Přechod z Gokya přes sedlo Rendžo La (cca 5370 m) zpět do Namče Bazaru.

Pokračovat ve čtení „Nepálský trek tří sedel na přelomu listopadu a prosince 2018 část sedmá – z Gokya přes Rendžo La zpět do Namče Bazaru“.