Díky tomu, že autobus do Valgrisenche staví hned před hotelem, je tohle jeden z treků, co jsem chtěl dát od začátku. Dojet autobusem do údolí a vesnice Valgrisenche v 1700 metrech. Vylézt do sedla Col Fenêtre o 1140 m výše. A pak sejít dolů do druhého zařezaného údolí, vesnice Rhêmes-Notre-Dame v 1800 metrech. A stihnout tam autobus, protože jinak mě čeká autostop či taxi. Počasí bylo nahlášené dobré, tak nebyl důvod to oddalovat.
Cesta nahoru byla pěkná, upravený turistický chodník bez lidí a tak mi těch 1100 výškových metrů pěkně uběhlo. Je to sice dlouhé stoupání, ale kolem máte pěkné třítisícovky a vřesové louky, tak se nenudíte.
V sedle Col Fenêtre / Colle Finestra se vám pak otevřou super výhledy na Gran Paradiso i okolní hory, včetně Tresenty, na kterou jsem pár dní zpět nevylezl. K tomu vidíte, jaký prďák vás čeká dolů. Kdyby vycházely líp autobusy, tak jsem to šel opačně.
V sedle fotím, svačím a jdu na to. Dolů jsou sice serpentiny, ale občas to na volné suti uklouzne. Značené je to jako obtížnost EE, ale není to nic hrozného. Pokud tam nejdete za deště či sněhu. Jedno místo je zajištěné lany, ale v pěkném počasí nebyla potřeba.
Postupně se cesta změní na klasickou luční stezku v balkánském stylu a tak se postupně dostávám podél několika vodopádů až dolů do Rhêmes-Notre-Dame. To je vesnička zaříznutá mezi horami, kde mají denně jen pár hodin slunečního svitu a místa pro zemědělství tu opravdu není mnoho. Před pár stovkami let tu musel být život nepředstavitelně těžký.
Autobus stíhám jen s malou rezervou, ale zadařilo se a můžu si užít pěkný horský sjezd téměř prázdným autobusem dolů do Villeneuve a následně do Leverogne na zaslouženou večeři.
Článek je to sice tentokrát kratší, ale trasu můžu rozhodně doporučit. Obzvláště, pokud si hory raději užíváte o samotě. Myslím, že fotky mluví samy za sebe.
Total climbing: 1399 m
Total time: 05:49:50